Většina učitelů je na rozvoj digikompetencí žáků ve výuce připravena, do sboroven se dostává pomalu i AI

23. 1. 2025

Ačkoliv české školy čelí v současnosti řadě výzev, výsledky šetření Národního pedagogického institutu ČR dokazují, že digitalizace vzdělávání a zavádění nových technologií do výuky postupují kupředu. Umělá inteligence a digitální kompetence se tak stávají nedílnou součástí českého školství 21. století a reflektují potřeby současné doby. Školám přitom pomáhá podpora od NPI, v současné šíři a zdarma bude ale jen do konce roku 2025. 

Jak vyplývá ze závěrů šetření Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR), 92 % učitelů základních škol začalo vyučovat podle revidovaného ŠVP nejpozději v roce 2023. Ačkoliv zapojení gymnázií má ještě chvíli čas, 62 % respondentů uvádí, že začalo alespoň částečně. Na středních odborných školách alespoň v některých ročnících začaly vyučovat dvě třetiny učitelů, ale 16 % jich termín implementace prozatím nezná. Změny kantoři implementují navzdory tomu, že svorně uvádí ve více než 70 % případů, že cítí vysoké pracovní vytížení.

Mezi nejčastější zařízení, pomocí nichž se učitelé snaží v hodinách rozvíjet digitální kompetence dětí a studentů, patří interaktivní tabule, tablety či různé vzdělávací aplikace. Na vlnu aktuálního trendu využívání generativní umělé inteligence (AI) naskočila prozatím asi jen cca pětina učitelů, kteří ji používají i přímo ve vyučování, avšak prozatím daný nástroj primárně využívají k přípravě na hodiny nebo jako svého „dvorního“ digitálního asistenta. 

Nejlépe připraveni jsou informatici

V rámci šetření byla zjišťována vnímaná připravenost na rozvoj digitálních kompetencí žáků, a to jak v obecné rovině (tedy jak je připravena škola), tak v rovině osobní (tedy jak je připraven konkrétní dotázaný učitel). Osobní připravenost nepatrně převyšuje tu obecnou, i tak se ale v obou rovinách celková připravenost šplhá přes 80 %. Obě roviny připravenosti souvisí s dobou startu výuky podle revidovaného ŠVP. To je patrné jednak z porovnání pocitu NEpřipravenosti mezi gymnázii (22,6 %) a základními školami (16,6 %), jednak z porovnání základních škol podle začátku výuky podle ŠVP (ZŠ, kde výuka na druhém stupni začala až loni, mají s 6 % výrazně větší podíl „zcela nepřipravených“). Jako osobně nejvíce připraveni se vnímají kariérně nejmladší vyučující, zajímavé je pak druhé místo těch naopak nejzkušenějších.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem pocitu nepřipravenosti je osobní digitální nekompetentnost a nejistota, na kterou je potřeba se zaměřit. Potvrzuje to i lepší připravenost učitelů z řad informatiků, kteří právě nedostatkem osobních kompetencí netrpí a je mezi nimi pouze 7 % "spíše nepřipravených". Kromě ní se objevují důvody jako nedostatečné školení (ať už se týká čistě digitálních kompetencí učitelů, nebo metodiky a zařazování technologií do výuky), výjimečně i technologické překážky na pracovišti a nedostatek času na přípravu nových způsobů výuky.

AI si ve sborovnách našla své místo  

Zajímavým fenoménem se stává generativní umělá inteligence (AI). Ta může dobře sloužit nejen při přípravě učitelů na vyučování nebo v samotných hodinách, hodí se i ředitelům, kteří s „ní“ mohou konzultovat své záměry nebo ji využívat k zefektivnění práce.   

Zatímco na gymnáziích jde o již zautomatizovaný nástroj pro více než 75 % vedoucích pracovníků, na základních školách AI využívá jen necelá polovina, tedy 48 % účastníků šetření. Na středních školách s ní pracuje 68 % ředitelů a jejich zástupců, 2/3 z nich s ní dokonce pracují i ve volném čase.

ICT koordinátoři mají klíčovou úlohu  

Ať už jde o základní školy a gymnázia, případně střední školy, vedení škol se shoduje, že bez ICT koordinátorů by pro ně bylo obtížné všechny změny úspěšně realizovat. Tím ale starosti ředitelů a jejich zástupců nekončí, například ti ze SOŠ nutně potřebují více učitelů se zaměřením na ICT.

Zato základnímu vzdělávání a gymnáziím by pomohla větší podpora v digitálních kompetencích, a to primárně pro učitele 2. stupně v předmětech jako čeština, matematika nebo cizí jazyk. Zpětně pak kantoři primárně oceňují krátké online kurzy a metodické videomateriály, využívat přitom mohou daleko více nástrojů a forem podpory od Národního pedagogického institutu ČR. Většina služeb NPI ČR je navíc pro školy i jednotlivé učitele bezplatná, a čerpat ji mohou pravidelně.

O šetření  

Sběr dat NPI ČR probíhal mezi učiteli a řediteli od 29. srpna do 30. září minulého roku mezi 950 lidmi z řad vedení škol a mezi 1449 kantory základních, středních odborných škol a gymnázií. Cílem šetření bylo zjistit, do jaké míry se učitelům daří vést výuku dle revidovaného RVP v oblasti informatiky a rozvoje digitálních kompetencí žáků a studentů, a jaké mají postoje k digitálním technologiím.  

Podrobné výsledky najdete v publikacích a inforgrafice.

Autor: Tomáš Matoušek


Související odkazy


Nabídka podpory

Kalendář akcí

It guru