Co nás čeká a nemine?
Pro jaký svět děti připravujeme?
Pro svět, ve kterém probíhají rychlé a rozsáhlé změny, jejichž dopady jsou mnohdy nepředvídatelné. Proto je nezbytné přehodnotit konkrétní cíle vzdělávání i kompetence žáků tak, aby v takovém světě uspěli a dařilo se jim. Vzdělávání bude směřovat k mladým lidem, kteří nebudou čekat na pokyny autorit a cizí zadání, ale společně a aktivně, tvořivě a zodpovědně budou čelit výzvám budoucnosti. Národní pedagogický institut vychází při změnách výuky, revizí a kurikula z výzev a hodnot publikace UNESCO Reimagining our futures together: a new social contract for education, které se dají shrnout do čtyř hlavních východisek.
Jak máme děti vzdělávat pro nejistou budoucnost?
Doba krizí je ideálním okamžikem pro změny
Na první pohled by se mohlo zdát, že v době krizí jako covid-19, válka na Ukrajině či energetická a finanční krize není rozumné provádět ve školství větší změny. Jenže Ondřej Neumajer z oddělení Digitalizace ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu je přesvědčený o opaku.
Vzdělávejme tak, aby i naše děti a vnoučata měly budoucnost
Proměna vzdělávacího procesu není nijak jednoduchou záležitostí, uvědomuje si vysokoškolský pedagog z ČVUT Michael Šebek. Vedoucí katedry řídící techniky elektrotechnické fakulty toto téma nakousl na konferenci FutureEdu: Budoucnost vzdělávání v digitální době.
Jak se mění trh práce, pro který děti připravujeme?
Procento pozic v ČR vyžadujících alespoň základní digitální dovednosti
NPI pomáhá učitelům i ředitelům
Z čeho vycházejí ICT revize?
Základní východiska a teze revizí ICT kurikula
Zapracování navrhovaného aktualizovaného vzdělávacího obsahu si vyžádá revize více částí RVP, nejen vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie (ZV), respektive Informatika a informační a komunikační technologie (G) nebo Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích (SOV).
Digitální gramotnost a informatické myšlení žáků je nutné rozvíjet od předškolního vzdělávání nepřetržitě v celém průběhu školní docházky.
Digitální gramotnost žáků nelze úspěšně rozvíjet pouze ve výuce v izolované vyučovacím předmětu, je nutné její rozvoj navázat ve vyučování na vhodné aktivity v různých předmětech a v různých tématech.
Význam informatiky a informatických kompetencí vzrostl, porozumění informatice vyžaduje stále více profesí napříč obory a uplatňuje se i při řešení každodenních situací a problémů. Kurikula vyspělých států na tento trend reagují zařazením nového – informatického – vzdělávacího obsahu do závazných kurikulárních dokumentů a do výuky již od počátku základní školy.
Vzhledem k dynamickému vývoji v oblasti ICT (digitálních technologií) a rozšíření jejich využití v nejrůznějších oblastech lidských činností (v životě pracovním i společenském, občanském, kulturním i soukromém) je nezbytná revize všech vzdělávacích oblastí RVP, která si vyžádá úpravy i jejich vlastního vzdělávacího obsahu. Zde popsané kompetence žáka by měly sloužit jako pomoc při této práci.
Digitální technologie přinášejí vzdělávání řadu nových příležitostí. Schopnost jedince využít digitální technologie pro učení, vzdělávání se a zvyšování vlastní kvalifikace je jedna z důležitých složek digitální gramotnosti a je nezbytná pro schopnost celoživotního učení jedince. Začlenění digitálních technologií do výukových aktivit a do života školy a napojení formální výuky na neformální vzdělávací aktivity žáků mimo školu je proto další nutnou součástí rozvoje digitální gramotnosti žáků.