Co je nového
v Rámcovém vzdělávacím programu (RVP)
Nová podoba RVP přináší řadu změn. Dochází k začlenění nové klíčové kompetence – digitální – a nového vzdělávacího oboru informatika. Informatika se zaměřuje především na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií. Digitální kompetence žáků v jednotlivých vzdělávacích oborech RVP ZV se bude rozvíjet podle toho, jak vývoj digitálních technologií zasahuje do jejich obsahů. Základním dokumentem, který odráží konkrétní přístup školy k těmto změnám, je inovovaný školní vzdělávací program.
Informatika a informatické myšlení
Digitální gramotnost a digitální kompetence
Projděte si přehledný výtah změn
Do systému kurikulárních dokumentů v souladu s platným zněním Školského zákona již není zařazen Národní program vzdělávání.
Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. Mezi cíle základního vzdělávání je nově zařazen cíl směřující k rozvoji digitální kompetence žáků:
„pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života“.
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vycházejí z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti.
V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní a nyní nově i kompetence digitální.
Informační a komunikační technologie
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie byla zrušena. Tato oblast se zaměřovala na rozvoj schopnosti pracovat s informacemi a digitálními technologiemi v časové dotaci 1 hodina na prvním stupni a 1 hodina na druhém stupni. Zajišťovala rozvoj základních dovedností, jejichž aplikace se předpokládala v ostatních vzdělávacích oblastech.
Vzhledem k rozšíření digitálních technologií a k tomu, co vše dnes digitální technologie ovlivňují, není možné dále rozvíjet koncept izolované vzdělávací oblasti, která poskytuje servis ostatním vzdělávacím oblastem. Místo toho byla formulována nová klíčová kompetence – digitální – a do závazného kurikula přibyla nová vzdělávací oblast Informatika.
Informatika
Nově koncipovaná vzdělávací oblast Informatika se zaměřuje na rozvoj informatického myšlení a na porozumění základním principům digitálních technologií. Informatika neposkytuje výhradně rozvoj základních digitálních dovedností, jako to bylo úkolem vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, soustřeďuje se na informatická témata: poskytuje prostředky a metody ke zkoumání řešitelnosti problémů i k hledání a nalézání jejich optimálních řešení, ke zpracování dat a jejich interpretaci a na základě řešení praktických úkolů i poznatky a zkušenost, kdy je lepší práci přenechat stroji, respektive počítači. Pomáhá žákům pochopit, jak digitální technologie fungují, tím přispívá jednak k porozumění zákonitostem digitálního světa, jednak k jejich efektivnímu, bezpečnému a etickému užívání.
Stejně jako v ostatních vzdělávacích oblastech jsou i v informatice formulované minimální doporučené úrovně (MDÚ) očekávaných výstupů pro žáky s lehkým mentálním postižením.
Vzdělávací obsah ostatních vzdělávacích oblastí
Ve prospěch Informatiky byla snížena minimální časová dotace čtyřem vzdělávacím oblastem: na 1. stupni oblasti Člověk a jeho svět o jednu hodinu, na 2. stupni po jedné hodině oblastem Člověk a společnost, Člověk a příroda a Umění a kultura. Vzdělávací obsah těchto čtyř vzdělávacích oblastí byl redukován tak, aby odpovídal snížené časové dotaci.
Došlo zde především k odstranění duplicit, vyřazení obsahu založeného na encyklopedických znalostech, vyřazení obsahu považovaného za příliš obtížný, vyřazení obsahu, k jehož naplňování nemusejí mít školy vhodné podmínky, a vyřazení obsahu nárokujícího si pouze dílčí znalosti.
Texty související se vzdělávací oblastí Informační a komunikační technologie byly vyškrtnuty a nahrazeny krátkým shrnutím využití digitálních technologií v daném průřezovém tématu.
Poznámky ke vzdělávacím oblastem, přehled změn
Jazyk a jazyková komunikace
vzdělávací obsah vycházející ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk má týdenní časovou dotaci 3 hodiny a je zařazen povinně do 3. – 9. ročníku; s výukou Cizího jazyka je možné začít při zájmu žáků a souhlasu jejich zákonných zástupců i v nižších ročnících; přednostně by měla být žákům nabídnuta výuka anglického jazyka; pokud žák (jeho zákonný zástupce) zvolí jiný cizí jazyk než anglický, musí škola prokazatelně upozornit zákonné zástupce žáka na skutečnost, že ve vzdělávacím systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného cizího jazyka při přechodu žáka na jinou základní nebo střední školu“
Informatika
vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informatika je realizován minimálně ve čtvrtém a pátém ročníku a ve všech ročnících 2. stupně základního vzdělávání“
Materiální podmínky pro vzdělávání na základní škole byly doplněny o digitální technologie.
V kapitole 11 bylo zpřesněno, co se rozumí vyhodnocováním Školního vzdělávacího programu:
Vyhodnocováním ŠVP se rozumí:
- vyhodnocování souladu rozsahu a obsahu výuky s učebními osnovami v ŠVP;
- soulad formulovaných a využívaných výchovných a vzdělávacích strategií;
- vyhodnocování dosahovaných výsledků každého žáka ve vztahu k učebním osnovám.“
Byly upraveny zásady stanovené pro úpravy a změny školního vzdělávacího programu:
Úpravy a změny ŠVP mohou být:
- inovacemi ŠVP, které vycházejí ze zkušeností z realizace ŠVP nebo změn ve škole samotné (na základně hodnocení podmínek, průběhu a vzdělávání); takové změny škola obvykle provádí s účinností od 1. září nebo od 1. února. Podle upraveného nebo nového ŠVP se vzdělávají žáci ve všech ročnících daného stupně od účinnosti upraveného nebo nového ŠVP. Pokud by mohla nastat situace, že by žáci v důsledku změn neabsolvovali povinný vzdělávací obsah stanovený v RVP ZV, rozhodne ředitel školy o způsobu postupného náběhu tak, aby tato situace nenastala;
- změnami, které uvedou do souladu ŠVP s RVP ZV a s právními předpisy. Způsob zapracování změn do ŠVP a náběh vzdělávání v jednotlivých ročnících podle upraveného ŠVP stanoví MŠMT opatřením ministra;
- naplněním ustanovení § 184a odst. 2 školského zákona, které je důvodem pro případné úpravy a změny ŠVP v průběhu školního roku. Škola tyto úpravy a změny projedná na pedagogické radě nebo je provede písemně formou dodatku k ŠVP, například formou srovnávací tabulky.
