29. 9. 2025
Mediální výchova v kontextu průřezového tématu Společnost pro všechny
Markéta Pastorová a kolektiv autorů
Pokud se zaměříme na průřezové téma (PT) Společnost pro všechny, tak zde můžeme vnímat kontinuitu s mediální výchovou, výchovou demokratického občana, globálním rozvojovým vzděláváním (dříve multikulturní výchova a výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech). Nově koncipované průřezové téma Společnost pro všechny vzájemně propojuje témata, na která jsme byli zvyklí jako na samostatná. Záměrně se tak přibližuje tématům a situacím v podobě, s jakou se s nimi setkáváme v našem běžném životě.
Cílem mediální výchovy, která byla jedním z šesti průřezových témat, bylo „vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti“. (Mediální gramotností nebyla blíže v RVP ZV definována a nebyla na úrovni metodické podpory rozpracována tak, jako např.: čtenářská, matematická, digitální gramotnost.) Vedla k osvojení poznatků o fungování médií a získání dovedností pro „poučené, aktivní a nezávislé zapojení do mediální komunikace“. Zaměřovala se na kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, posouzení jejich věrohodnosti, vyhodnocení komunikačního záměru a systematické vytváření kritického odstupu.
Při pozorném čtení charakteristiky PT Společnost pro všechny je zde mediální výchova (kritické myšlení, práce s informacemi apod.) zřetelná a nic z toho, co mediální výchova deklarovala dříve, se neztrácí, jen je jinak, a to více v kontextu celého PT, formulováno:
„Průřezové téma nabízí žákovi možnost prostřednictvím modelových i reálných situací: a) osvojovat si aktivní a bezpečný vztah ke komunikačním technologiím (médiím), b) utvářet si nehodnotící, otevřený postoj k rozmanitostem jak v blízkém okolí, tak ve světě, c) odhalovat sdílené interpretace světa (příběhy) a předsudečné a nepodloženě hodnotící soudy (stereotypy) v současných komunikačních praktikách. Dále poskytuje příležitost zvyšovat odolnost vůči manipulativním technikám a aplikovat principy demokratického rozhodování a spolurozhodování v každodenním životě. Zahrnuje také reflektování a vědomé korekce užívání médií.
Je důležité, aby žák vnímal roli a postavení médií ve svém životě i v životě svého okolí, snažil se kriticky vyhodnocovat zdroje informací, které média nabízejí, a odhalovat manipulativní techniky těch, kteří média ovládají, a vnímal svět jako rozmanitý, vnitřně provázaný prostor, ve kterém je třeba podporovat rovné šance a důstojné vztahy.“ (RVP ZV 2025)
Jak na mediální výchovu ve školním kurikulu?
Stejně jako na všechna průřezová témata! Každá škola si na základě RVP ZV (vzdělávacích oborů, klíčových kompetencí, základních gramotností a průřezových témat) stanovuje obsahy vyučovacích předmětů včetně jejich názvů. Vzdělávací obsah vyučovacích předmětů je rozpracován do ročníků a má přiřazenou konkrétní hodinovou dotaci. Škola také zpracovává obsah vyučovacích předmětů, které si žáci mohou volit podle svého zájmu.
Pro rozpracování očekávaných výsledků učení (OVU), které se týkají mediální výchovy (dále MV), je třeba se domluvit, kdo bude ambasadorem tématu, jakými formami bude v jednotlivých ročnících realizována, a pokud budou obsahy MV (respektive mediální OVU PT) integrovány, tak do jakých vyučovacích předmětů. (Zřídit roli koordinátora mediální výchovy ve škole je možné, není to ale pozice s nárokem na specifickou kvalifikaci.) Dále je nutné si říci, zda budou ve prospěch mediální výchovy stanoveny i nějaké předměty disponibilního vzdělávacího obsahu či ne. Protože jde o společnou práci vždy více učitelů (nejlépe všech), je třeba po seznámení se s RVP ZV společně o mediálních výstupech diskutovat a reflektovat i dosavadní zkušenosti s výukou mediální výchovy. Je třeba, aby jednotlivé školní výstupy mediální výchovy do sebe „zapadaly jako puzzle“, ale současně daly prostor pro to, aby žáci sami mohli přinášet do výuky témata, kterými žijí, která je zajímají. Rovněž i v tomto případě je vhodné propojovat formální a neformální vzdělávání a nezapomínat na regionální média.
Učitelé se mohou inspirovat Modelovými vzdělávacími programy. U obou se jedná o realizaci průřezových témat, tedy i mediální výchovy formou integrace. To znamená, že jsou propojeny konkrétní OVU průřezového tématu s konkrétním OVU oboru, ale tak, že vzniká nový OVU (nejedná se o přidání jednoho obsahu k druhému, ale skutečně o jeho propojení – vzniká obsah kvalitativně jiný, než pouze oborový/předmětový).
https://revize.rvp.cz/modelove-svp-pro-zs
Pokud se podíváme do předmětového ŠVP, tak zde najdeme integraci mediálních OVU do jednotlivých předmětů.
U předmětů disponibilního vzdělávacího obsahu nás na prvním stupni mohou inspirovat průřezové projekty, čtenářské a pisatelské dílny; na druhém stupni lidé a globální výzvy, mediální tvorba.
Inspiraci pro konkrétní situace a problémy, které by žák měl umět řešit, i podrobný výčet pojmů a obsahů, tedy toho, v čem by se měl žák orientovat na konci páté a deváté třídy, můžeme najít v různých projektech.
Mediální obsahy, které máme definované jako OVU, mají velký potenciál reagovat na aktuální události a trendy, a proto ani není možné vše jen naplánovat hodinu po hodině. Je důležité vycházet i z aktuálních událostí i lokálního významu, z toho, co žáky zajímá, o čem chtějí diskutovat.
V tabulkách, které si můžete stáhnout níže, uvádíme přehled mediálních obsahů v revidovaném RVP ZV.
Tabulka 1: Přehled OVU pro mediální obsahy v Průřezových tématech RVP ZV (2025)
Tabulka 2: Přehled OVU pro mediální obsahy v Základních gramotnostech RVP ZV (2025)
Tabulka 3: Přehled OVU pro mediální obsahy v Klíčových kompetencích RVP ZV (2025)
Tabulka 4: Přehled OVU mediálního obsahu ve vzdělávacích oblastech a vzdělávacích oborech RVP ZV (2025)
