29. 10. 2025

Sextortion: Jak se děti stávají obětí vydírání v kybersvětě

Petra Melecká

Dítě sedí u počítače, píše si s novým (ne)známým. Zprávy jsou čím dál osobnější, přichází první fotka. A pak výhrůžka: „Pošlu to tátovi. Nebo na internet.“ Vydírání za použití intimních materiálů – tzv. sextortion – patří k nejrychleji rostoucím online hrozbám. V novém dílu podcastu KYBcast o této problematice mluví odborník na kyberbezpečnost Kamil Kopecký z projektu E-Bezpečí. Jak a kdy začít s dětmi mluvit o tom, co se může dít v online světě? Kde leží hranice mezi prevencí a zbytečným strašením? A proč není každý, kdo se s dítětem seznámí na internetu, hned nebezpečný?

Když se z chatu stane past 

Pojem sextortion vznikl spojením slov sex a extortion, tedy vydírání. Pachatel se obvykle vydává za vrstevníka kamaráda nebo atraktivní dívku či chlapce. Naváže kontakt, vybuduje důvěru a postupně vyláká intimní fotografie nebo video. Pak ale přijde zlom. Hrozba zveřejnění, pokud oběť nezaplatí nebo nepošle další materiál. 

Podle Kamila Kopeckého počet těchto případů v posledních letech roste. Útočníci často píšou anglicky nebo lámanou češtinou přes překladač, tlačí na rychlou reakci a jejich hlavním cílem jsou peníze. 

V pasti nejčastěji končí dospívající 

Do takové pasti se nejvíce dostávají dospívající ve věku kolem dvanácti až šestnácti let. Konverzace, která zpočátku působí nevinně, se postupně mění v osobnější a nakonec i v sexualizovanou. Dospívající přitom věří, že „soukromý chat“ je skutečně soukromý, a neuvědomují si, že druhá strana může komunikaci nahrávat pomocí jiných nástrojů, aniž by je aplikace jakkoli upozornila. 

Když se situace začne vyhrocovat, mnozí se stydí, mlčí a doufají, že když útočníkovi vyhoví, všechno brzy skončí. 

Rodiče, nepanikařte 

Podle Kopeckého je podstatné, aby rodiče dokázali zachovat klid. I když je podobná situace silně rozruší, dítě potřebuje především jejich oporu. 

„Je třeba ukázat, že se to dá řešit. Když rodič vybuchne, zakáže telefon a začne křičet, dítě příště mlčí. A to je to nejhorší, co se může stát,“ upozorňuje. 

Zároveň připomíná, že s varováním by rodiče neměli začínat příliš brzy. „Když s osmiletým dítětem mluvím o vydírání intimními fotkami, je to pro něj téma, kterému nerozumí. Mnohem důležitější je budovat vzájemnou důvěru, aby se dítě nebálo mluvit o tom, co se mu děje online. A zároveň ho učit, že ne každý cizí člověk je nebezpečný, ale že ne každý kontakt je taky vhodný,“ vysvětluje. 

Často totiž nejde o neznámé predátory, ale o lidi, s nimiž se děti pravidelně potkávají v online hrách nebo zájmových skupinách. 

„Cílem není děsit, ale vysvětlovat,“ uzavírá Kopecký. 

Když se to stane 

Pokud se dítě stane obětí vydírání, je důležité zachovat zmiňovaný klid, neposílat žádné peníze, okamžitě ukončit komunikaci a všechny důkazy si uložit: screenshoty, odkazy i profily. Poté je nutné co nejdříve kontaktovat policii. 

Každé nahlášení může pomoci i dalším dětem, protože vyděrači zpravidla cílí na více obětí najednou. O pomoc se můžete obrátit na projekt E-Bezpečí, který nabízí bezplatné poradenství a psychologickou podporu. 

O tom, jak podobné útoky vznikají, jak děti reagují pod tlakem a proč je pro ně těžké požádat o pomoc, mluví Kamil Kopecký v tomto dílu podcastu KYBcast s moderátorem Václavem Maněnou. 
Na konkrétních příbězích ukazuje, jak se mění taktiky útočníků, jak do vydírání vstupují nové technologie včetně umělé inteligence a především jak o rizicích internetu mluvit s dětmi otevřeně, klidně a bez zbytečného strašení. 

Související odkazy

KYBcast

Umělá inteligence

Kybernetická bezpečnost