Snižují hluk ve třídě nebo pomáhají se strukturou práce. Učitelé vsází na aplikace, které jim usnadňují výuku

Žádné fráze nebo zažité stereotypní postupy. Učitelé se snaží držet krok s dobou, o čemž se vzájemně mohli přesvědčit 26. září na krajských pracovištích Národního pedagogického institutu (NPI) v rámci diskuzního setkání DIGI Roadshow. Tématem nemohlo být nic menšího než příchod umělé inteligence (AI) do školství a jak na to reagovat. Zkušení pedagogové si navíc vyměnili tipy na zajímavé aplikace, které jim, jak to například pojmenoval Daniel Pražák, “zachraňují výuku.” 

Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že pomyslná sláva Wikipedie je již za zenitem, Ludmila Kovaříková posluchačům vysvětlila, že tomu tak rozhodně není. Mezi její plusy uvedla, že je rychle dostupná, univerzální, informace jsou v ní přehledně členěné a také velmi rychle aktualizované, navíc vzájemně propojené. To se v době, kdy se svět mění rychlostí světla, zkrátka ve školství hodí. 

Proto by Wikipedii nezavrhla, naopak. Zmínila ovšem také, že ne každý text je na stejné úrovni, pokud jde o odbornost, některé informace mohou být navíc zbytečně do hloubky nebo nepodložené. Poslední negativum nicméně bere i jako předost –⁠ vysvětluje, že se díky tomu děti naučí informace ověřovat a nespoléhají tak pouze na jeden zdroj.  

Za pravdu jí dal i Václav Kabíček, ten ale přišel i s vychytávkou pro dějepisáře nebo zeměpisáře, využití by ale daný program našel i v jiných předmětech. Řeč je o časové přímce, kterou učitelé mohou vytvářet se svými žáky do výuky díky Microsoftu. Ať už potřebujete zanést na časovou osu habsburské panovníky nebo přeměnu člověka z opice, je tato aplikace pro vás jako dělaná. 

Není osa jako osa 

U zobrazování na osách nicméně ještě zůstaneme. Libor Klubal ze Základní školy Velké Hoštice přítomným představil program Desmos, díky kterému mohou matikáři zobrazovat goniometrické funkce na osách.

Libor Klubal ze Základní školy Velké Hoštice přítomným představil program Desmos, díky kterému mohou matikáři zobrazovat goniometrické funkce na osách.Hana Mahnelová zase nabídla využití PhET simulací, s kterými lze volně vytvářet interaktivní matematické a přírodovědné simulace, jež jsou založené na rozsáhlém ověřování a výzkumu.  

V Praze zase Daniel Pražák ukázal Sound meter, který zobrazuje hlasitost v daném místě. “Když zadám skupinovou práci, domluvím se s žáky, v jakém rozmezí může být ve třídě hlučno. Tak, aby děti mohly pracovat, ale vzájemně se nerušily,” vysvětluje přínos. 

Publiku také ukázal program pro vyučující zeměpisu, dějepisu nebo občanské výchovy. Na stránkách Atlas mapy lze pracovat jako s klasickým fyzickým školním atlasem, jen s tím rozdílem, že je digitalizovaný. “Navíc zde máte například vývoj víry v průběhu let, divy světa nebo členy NATO a podobně,” ukazoval Pražák. 

Přiznal také, že s anotacemi předmětů či jinými texty mu pomáhá umělá inteligence v podobě JenniAI. “Psal bych něco půl hodiny, ale Jenni to napíše dobře za pár minut.” Pomoc při psaní využívá i Petr Coufal. Program Bard od Googlu totiž lže využít při psaní románů, vymýšlení her a podobně. “Je to užitečný pomocník, pokud jde o kreativu,” představil aplikaci Coufal. 

Ač existuje celá řada dalších skvělých aplikací, jejichž výhody bychom zde mohli popisovat, a o kterých byla na jednotlivých pracovištích NPI řeč, zmíníme poslední aplikaci. Canva je grafický editor, ve kterém lze vytvářet a upravovat fotky, loga nebo šablony. Díky intuitivnímu rozhraní s ním zvládnou pracovat i děti základní školy, přestože jim je jinak grafika cizí. Pedagogové Canvu pro změnu mohou používat k vytváření levných pomůcek do výuky. Ať už jde o kartičky s doplňováním nebo třeba pexeso a podobně. 

Všechny prezentace řečníků, v nichž naleznete více praktických tipů do výuky, naleznete na padletu s výstupy na jednotlivých pracovištích, kde se konala roadshow. 

Připravil: Tomáš Matoušek