Jak chránit děti před nebezpečnými výzvami na internetu?

17. 3. 2025

Nebezpečné výzvy nejsou výmyslem digitálního věku – existovaly i před internetem. Tehdy se k nim však dostalo jen pár dětí. Problémem dnešního světa je, že se k videu na Tiktoku dostanou desítky až stovky tisíc dětí, které jsou výzvami fascinované a hrozí u nich, že budou výzvu napodobovat a neodhadnou její rizika. V dalším díle KYBcastu toto téma rozebírají Václav Maněna a Kamil Kopecký. 

Přehrajte si 4. epizodu 4. série KYBcastu

Výzvy tvoří malou část obsahu internetu, ale mohou být nebezpečné. Dominantní platformou, kde se výzvy objevují, je TikTok, jsou tedy často cílené na děti a mladé lidi. Na tuto platformu se přitom dostanou spíše videa, kde se plnění výzvy povedlo, ne taková, kde se výzva nepovedla. Takové případy, kdy výzva skončila pro dítě špatně až fatálně, se pak probírají spíše v médiích. Děti však často nebezpečí dopředu nechápou. 

Modrá velryba? Všechno špatně 

Častým zdrojem výzev jsou influenceři, ale zdrojů je více. Kamil Kopecký vzpomíná na jeden známý příklad z roku 2017, tzv. Modrou velrybu, která se objevila nejdříve v médiích, ve kterých před ní dokonce varovala policie. Mělo jít údajně o výzvu, jejíž součástí bylo i sebepoškozování dětí a další nebezpečné jevy. Ukázalo se ale, že šlo o hoax. A šlo také o ukázkový případ, jak se k šíření informací nemá přistupovat. Z médií se informace o údajné výzvě dostala mezi influencery, kteří o tom pak informovali děti. Ti se tak s informacemi často setkali poprvé. Varování před Modrou velrybou bylo navíc vydané před Velikonocemi, kdy bylo několik dní volno a informace si tak žila vlastním životem a nebylo ji možné nijak dementovat. Poučení je jasné: je nebezpečné medializovat něco, co nemáme ověřené.  

Výzvy nemusí být jen nebezpečné. V online světě najdeme i výzvy pozitivní, které se týkají např. zábavy nebo sportovní aktivity. Častým zdrojem pozitivních výzev mohou být a často jsou právě učitelé. Viděli jsme to ve velké míře v období pandemie covidu. Šlo zejména o výzvy, aby děti chodily ven a např. dělaly nějakou fyzickou aktivitu nebo třeba herbář z květin.  

malý kluk sedí u notebooku, podpírá si hlavu rukama a kouká na obrazovku.

Jak může pomoci škola? 

Jak mohou školy preventivně působit, aby výzvy nedopadly špatně? Klíčové je bavit se o obsahu, vysvětlit dětem, jak jim aktivita může ublížit, a komunikovat i s rodiči. Nedávno proběhla např. paracetamolová výzva, to je výzva nebezpečná sama o sobě. Dále jde typicky o parkurová videa, u kterých dětem nemusí dojít to, že aby akrobatické a sportovní prvky zvládly, musí mít hodně natrénováno.  

Důležité je také odhadnout, jaké informace dětem dávat a jak je šířit. „Neříkejme na první dobrou hashtagy, pod kterými tu výzvu děti na sociálních sítích najdou, zbytečně bychom tím informace rozšířili,“ doporučuje Kamil Kopecký. U menších dětí je potřeba přenést odpovědnost na rodiče. Faktem je, že na TikToku mají účet často menší děti, např. ve věku kolem 8 let, přestože podle pravidel je tato platforma určená dětem starším 15 let.   

Kde mohou učitelé získat informace? V e-bezpečí jsou k dispozici záznamy přednášek o rizikových výzvách a další materiály. Učitelé si o ně mohou napsat, napřímo je nenajdou, důvod je opět zřejmý – aby se k nim nedostaly děti a nesloužily jim jako zdroj informací.  

Chcete více informací? Poslechněte si celý díl KYBcastu. 

Autor: Lucie Šnajdrová 


Související odkazy


Děti už AI objevily. Jak jsou na tom učitelé?

Umělá inteligence a realita: Víme ještě, co je skutečné?

Je možné zůstat v digitální době v  utajení?