Aktuality

Ani dynamit nemusí být nebezpečný, záležet bude na tom, jak se k umělé inteligenci postaví lidé a hlavně kantoři

Umělé inteligence (AI) není potřeba se bát, ale měli bychom se mít na pozoru, k čemu ji kdo používá. Stejně jako dynamit totiž může mít pozitivní i negativní vliv, říká v rozhovoru IT expert a středoškolský pedagog Václav Maněna. Popisuje, jak k nové technologii přistupují kantoři, nebo jak by se měla proměnit výuka v digitální době a zabrousí i do témat digitálních závislostí nebo svého podcastu KYBcast, který vede s kolegou Pavlem Matějíčkem.

Kybersvět není spouštěč, ale zesilovač. U dětí je potřeba rozvíjet dovednost užívat technologie ke svému prospěchu a zdraví

Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli. Pouhými zákazy děti spíše vystavujeme větší zranitelnosti.

Ani nejnovější mobily neobstojí proti aktuálním hrozbám, varují experti KYBcastu Maněna s Matějíčkem

Přestože necelé dvě třetiny lidí vlastní mobily s operačním systémem android, jsou jejich zařízení zranitelná vůči hrozbám zvenčí. V bezpečí nejsou ovšem ani přístroje od Applu, byť je jejich ochrana o něco vyšší. Shodli se na tom IT experti Václav Maněna s Pavlem Matějíčkem v podcastu KYBcast. Zmínili také, že mobil obsahuje naše nejcitlivější data

Umělá inteligence kantory nenahradí, uklidňuje pedagogy expert z NPI

Rychlý nástup umělé inteligence (AI) mnoho učitelů zaskočil. Školství tak nyní stojí na rozcestí, jak se k AI postavit. Využívat, nebo odmítnout?

Mami, unesli mě. Zaplať, prosím. Do podvodů se nově zapojuje už i umělá inteligence

Přestože světově sahají začátky telefonních podvodů do šedesátých let minulého století, u nás zažívají boom až nyní. Nicméně nejde o období covidu-19, jak by se na první pohled mohlo zdát, problém nastal o pár let dříve. Odborníci z Národního pedagogického institutu varují nejenom před nebezpečím na internetu, ale i digitální stopou, kterou tam většina lidí zanechává.

Nejen příchod ChatGPT nás nutí k rozvoji digitálních dovedností i ostražitosti. Umělá inteligence totiž „pěkně kecá”

Všechna témata v oblasti digitalizace a vzdělávání nyní válcuje umělá inteligence (AI) a jako většina technologií má svá pozitiva i negativa. Hodí se k tvorbě nového multimediálního obsahu, ke generování nápadů, může nám být oponentem v diskuzi. Jen jí nesmíme bezmezně věřit. Musíme být také opatrní v tom, jaké údaje do nástrojů AI zadáváme a na co se ptáme.

Lidskost nás s dětmi může sblížit, vyzkoušeli si kantoři na DIGI roadshow 

Ani sebelepší příprava na vyučování nemusí zajistit ve třídě úspěch, do hry totiž vždy vstupují proměnné, které nelze dopředu ovlivnit. Je jedno, jestli jde o selhání techniky v dané učebně, nevolnost některého z žáků nebo únavu kolektivu na konci náročného dne. S tím vším by si měli pedagogové poradit.

Snižují hluk ve třídě nebo pomáhají se strukturou práce. Učitelé vsází na aplikace, které jim usnadňují výuku

Svět se rychle mění, na což učebnice nestačí dostatečně reagovat. A tak učitelé čím dál tím častěji vsází na digitální pomůcky, které nejenom, že drží krok s dobou, ale mají celou řadu využití. Kantorům, stejně jako žákům, dnes pomáhá například uměla inteligence v aplikaci Bard od Googlu. Kreativní pomocník, pro kterého není problém žádné zadání ani zápletka.

Studenti pomocí AI nebudou podvádět a učitelé nepřijdou o svoji práci, uklidňují autoři KYBcastu

Dřív se indiáni báli, že foťáky kradou duše a učitelé, že s nástupem Wikipedie ztratí studenti zájem o výuku. Ani jedno se nakonec nepotvrdilo, přesto nyní pedagogové nedůvěřují fenoménu jménem umělá inteligence (AI). Školští pracovníci se opět bojí negativních jevů nové platformy namísto toho, aby se s ní snažili pracovat. Podle Václava Maněny a Pavla Matějíčka z KYBcastu ale není strach na místě.