Digitální škola: Lidský přístup k technologickým výzvám

Moderní školství digitál nejen chápe, ale umí ho i v praxi využívat a naučit to žactvo. Zhruba tak se dá velmi zjednodušeně shrnout pointa celého jednoho bloku konference Škola jako místo setkávání. 

Odpolední blok „Digitální vzdělávání“ ilustruje, jak významné místo má v českém školství debata o digitalizaci, umělé inteligenci a o posunutí vzdělávání do internetové éry. Změna je na místě; že školství tak trochu ujel vlak, není novinkou, a o to důležitější je spolupráce veřejných organizací jako NPI, neziskového a soukromého sektoru. 

Kombinace znalostní a profesní báze NPI s rychlou a efektivní prací odborníků z korporací může vést k transformaci školství, díky níž budou současní i budoucí školáci vycházet ze vzdělávacího systému mnohem lépe vybavení na realitu života ve 21. století. 

Obsah článku

• Komplexní asistence učitelům - Petra Sobková, Petr Polívka
• Klíčem ke změně je systémové myšlení - Rado Pittner
• Spolupráce mezinárodní a mezioborová - Vlastimil Špinka, Martin Úlovec
• AI tu je a bude, držme s ní krok - Kamil Kopecký, Eva Nečasová

Komplexní asistence učitelům

Přednášky tuto snahu změnit zajeté pořádky a přijmout nutné změny zcela reflektovaly. V první části promluvila Petra Sobková o nutnosti zajistit dostačující úroveň kybernetické bezpečnosti pro žáky, učitele i celé školy – a pomoc, kterou jim mohou zdarma poskytnout státní organizace. Do škol je především potřeba informace rozšířit a zmírnit tak obavy, že jsou učitelé na digitalizaci sami; nemusí být. Do škol je především potřeba informace rozšířit a zmírnit tak obavy, že jsou učitelé na digitalizaci sami; nemusí být.

O pomoci učitelům promluvil i další z přednášejících, Petr Polívka z NPI ČR. Na poli IT transformace školství patří IT guru mezi nejvýznamnější projekty: jsou to odborníci na sítě, bezpečnost a digitalizaci, kteří mohou školám zdarma pomoci vylepšit jejich infrastrukturu i např. zajistit, že žáci budou schopní ve školách na zakoupených elektronických zařízeních pracovat.

Je to složitější, než se zdá – když se k síti náhle připojí třeba 30 studentů najednou, je to pro každou síť značná zátěž a většina z nich není připravena bez přípravy takový nápor zvládnout. IT guru pomohou školám s nákupem vybavení a mohou spolupracovat se školním IT expertem na vylepšení stávajícího softwaru. 

Klíčem ke změně je systémové myšlení

Teoretičtější, ale neméně důležitou přednášku si připravil Rado Pittner z neziskové organizace Ashoka. Promluvil o něčem, co je pro digitální transformaci nesmírně důležité, avšak ve světle technologických výzev bývá opomíjeno: totiž změna myšlení. Ta nejlepší infrastruktura a nejkvalitnější zařízení mohou přijít vniveč, pokud nejsou učitelé připravení se do technologických novinek sami ponořit.

Nejde přitom o věk nebo zkušenosti – bránit se technologiím ve výuce mohou čerství absolventi pedagogických fakult, a naopak i ti nejzkušenější učitelé jsou mnohdy schopní a ochotní přijmout to nejmodernější, co jim svět nabízí. Je proto klíčové myslet systémově; vysvětlovat, chápat a přizpůsobit se. Generativní umělá inteligence s sebou přináší jak benefity, tak výzvy, a je nutné pečlivě analyzovat obojí – a hlavně přijmout, že tu s námi už zůstane, stejně jako zůstaly mobilní telefony a internetová konektivita.

Diskuzní panel bloku se zabýval spíše praktickými problémy, na jaké ředitelé a učitelé ve školách narazili. Klíčovým faktorem byl opět přístup jednotlivců k implementaci technologií a ochota k pokračujícímu celoživotnímu vzdělávání. Koneckonců jak může učitel efektivně učit mládež, pokud sám nedrží krok se současností?

Spolupráce mezinárodní a mezioborová

Následovala přednáška Vlastimila Špinky z DSZ o eTwinningu – mezinárodní spolupráci mezi školami a pedagogy, která může jak žactvu, tak zaměstnancům škol otevřít dveře k novým kulturním zkušenostem a zajistit, že technologické inovace a pokračující vzdělávání nebudou zátěž, nýbrž radost. 

Poté dostal slovo Martin Úlovec, zmocněnec pro digitalizaci a digitální vzdělávání MŠMT, jenž popsal, jaké hlavní priority a výzvy v digitálním vzdělávání ministerstvo identifikuje. I on zdůraznil nutnost spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru – jen tak mohou školy alespoň částečně držet krok s nesmírně rychlým vývojem technologií. 

Na řadu pak přišlo téma, které dnes školstvím hýbe nejvíce: generativní umělá inteligence a otázka, jak s ní mají školy naložit.

AI tu je a bude, držme s ní krok

Jako první promluvil Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci, jeden z hlavních odborníků na toto téma v českém školství. Popsal studii, kterou společně vypracovaly UPOL a Microsoft, a promluvil o širokém spektru fascinujících výsledků, které studie přinesla.

Blok poté uzavřel diskuzní panel, jehož se účastnila Eva Nečasová z AI dětem a Pavel Hodál ze ZŠ Bakalka. Řešila se i tentokrát hlavně praktická implementace AI ve školách – jak problémy, tak benefity, se kterými se učitelé v praxi setkali. Opět byla vyzdvižena důležitost otevřeného přístupu k technologiím, ochoty se učit novým věcem a AI se zbytečně nebránit.

Závěrečná část bloku tak perfektně vystihla celý jeden prvek, který se v rámci digitálního vzdělávání objevoval znovu a znovu: ve výsledku je vše o učitelích samotných a o jejich ochotě s novými nástroji pracovat a žákům je přiblížit. Není to totiž tak těžké, jak se na první pohled zdá. Generativní AI je natolik oblíbená právě proto, že se s ní zvládne naučit pracovat prakticky každý. 

Celá konference ale podtrhla ještě jeden důležitý bod. Není nač čekat, svět rychle postupuje dál a čím déle se se změnami otálí, tím náročnější je bude implementovat. Umělá inteligence je natolik radikálním faktorem, že její ignorování by mohlo přinést velké problémy a snížit uplatnění budoucích studentů nejen na trhu práce, ale i v samotném životě. A to je přesně něco, čeho se musí české školství vyvarovat. 

Připravil: David Slouka

Související odkazy