Nejen příchod ChatGPT nás nutí k rozvoji digitálních dovedností i ostražitosti. Umělá inteligence totiž „pěkně kecá”

Umělá inteligence se i díky snadné dostupnosti nástrojů, jako je ChatGPT, stala v posledním roce fenoménem, který postupně proniká i do škol. Zatímco letos na jaře s ním nemělo ještě 70 % učitelů žádné zkušenosti, o půl roku později už si podle průzkumu UPOL a Microsoftu nějaký nástroj generativní AI vyzkoušela více než polovina českých učitelů. 

A o AI, významu digitálních kompetencí i jejich vztahu k ochraně životního prostředí diskutovali odborníci na panelu Vzdělávání pro udržitelné rozvoj a digitální kompetence 19. září 2023 na pražské konferenci FutureEdu. 

Rizika AI jsou příležitostí k posilování dovedností 

Nevýhodou a také rizikem generativní umělé inteligence je, že umí velice dobře napodobovat. Ukazuje se, že v porovnání s ní nejsou lidé tak kreativní, jak si dříve mysleli, a ověřování informací online je po příchodu chatbotů mnohem obtížnější než dříve. Na to poukázal i Ondřej Neumajer, vedoucí oddělení Digitalizace ve vzdělávání z Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR). 

„Chatboti velmi asertivně lžou, musíme si informace ověřovat z jiných zdrojů a když to není náš obor, je to velmi obtížné. Když to nedokážeme my dospělí v oborech, kterým tolik nerozumíme, jak by to mohly umět děti. Ty nemusí být téměř vůbec schopné informace v některých případech ověřit,“ tvrdil Neumajer. 

Jeho slova potvrdila i Dita Formánková z Czechitas, podle níž nám nástroje AI umožňují sice vytvářet nový multimediální obsah, jen nemůžeme věřit jejím výsledkům. I na to ale lze nahlížet pozitivně. Při jejich využívání posilujeme nejen naše digitální kompetence, ale také naši datovou gramotnost, kritické myšlení a schopnost umět informace správně vyhodnocovat. „Musíme být ale opatrní, jaký obsah nahráváme a na co se ptáme,“ varovala Formánková. 

Rovněž apelovala, že bychom do dotazů neměli dávat osobní informace a citlivé údaje. Důležitá jsou také licenční ujednání a podmínky použití, v případě žáků jde především o věkovou hranici. Některé nástroje jsou přístupné od 13 let s tím, že i k těm musí být souhlas rodičů. A například Google Bard je dokonce přístupný až od 18 let.  

„AI pěkně kecá,” nebral si servítky na konferenci Bohuslav Hora z Učitelské platformy. Podle něj umělá inteligence zahlcuje žáky velkým množstvím informací a je pro ně náročné ve vygenerovaném textu najít a vyznačit myšlenku, kterou by mohli porovnat s faktem například z Wikipedie. 

Sedmero doporučení pro práci s umělou inteligencí od NPI 

Odborníci se také shodli na prospěšnosti využívání technologií a nástrojů AI ve školách. „Když žák splní úkol a využije k tomu technologie, uvede zdroj, tak by měl být hodnocen pozitivně,“ myslí si Ondřej Neumajer. „V práci přece technologie také běžně využíváme –⁠ například při přípravě této konference. Bylo by divné, kdybychom od dětí chtěli něco jiného.“  

Výzva žákům k tomu, aby netajili, že použili k vypracování úkolu nebo práce nástroj AI, obsahuje i doporučení pro studenty k využívání umělé inteligence na školách, které vydal Národní pedagogický institut ČR ještě před začátkem tohoto školního roku. Doporučení jsou určená zvlášť pro žáky, ředitele, učitele a rodiče a obsahují rady typu, aby zmínění aktéři vzali umělou inteligenci v potaz, nezakazovali ji, otevřeně o ní komunikovali, dbali na soukromí nebo ji využívali k efektivnějšímu učení. Ke stažení jsou na webu. 

Hora vidí ve využívání umělé inteligence příležitost pro osobnostní a sociální výchovu, „pro tesání charakterů lidí.“ Školy podle něj získávají možnost rozvíjet například měkké kompetence. „Někteří rodiče mi tvrdí, že když děti chodí domů rozjásané z hodin dějepisu a informatiky, nemohlo jít o vzdělávání, protože vzdělávání bolí,“ kroutil hlavou. Tento mýtus by rád překonal a přidal příklad výuky dějepisu s ChatemGPT. Aplikace se ptali, kdo jsou Přemyslovci a překvapilo je, že to AI věděla. „Ptali jsme se a vlídně automat usvědčovali z nepravd.  A díky tomu jsme zjišťovali, kolik potřebujeme mít o této etapě informací, abychom mohli být hrdí třeba na Václava II.,“ zmínil. 

Důležité podle něho není jít příkladem coby učitel, ale učit se spolu s dětmi navzájem. „To, co děláme ve škole, přenášejí děti domů a vyprávějí o tom. Tím učí i rodiče,“ vysvětlil Hora. 

Češi jsou negramotní v otázkách životního prostředí 

Podle výzkumu Česká netransformace z roku 2022 od společnosti STEM, která zjišťovala znalosti a postoje Čechů ke změně klimatu a transformaci k nízkouhlíkové ekonomice, se v těchto otázkách většina společnosti moc neorientuje. „Většina tuzemské veřejnosti má falešnou představu o zelené transformaci i o světě,“ interpretuje výsledky Petr Daniš. 

Doplňuje, že špatnou odpověď říká třiapůlkrát více lidí než tu správnou.  „To už není o tipování. Pokud jde o vyhodnocení environmentálních otázek týkajících se změn klimatu, je většina naší společnosti negramotná. Navíc se u nás mnohdy věří mýtům a zkresleným informacím,“ nelíbilo se mu. 

Navrhl ve škole dávat menší důraz na dvě stě až tři sta let staré základy vědy, místo toho by se zaměřil více na pochopení současných témat, která trápí svět. A také na řešení, která se nabízejí. Například na větší podporu kreativity, podnikavosti, charakteru a odvahy pustit se do řešení problémů světa. A zopakoval slogan panelu, který sám uváděl: „Budoucnost záleží na tom, do jaké míry rozumíme současnosti.” 

Ochrana životního prostředí, například snížení konzumerismu, schopnost dívat se i na udržitelnost –⁠ třeba v podobě nevyhazování mobilu po dvou letech používání –⁠ dnes už patří do digitálních kompetencí, je si jistý Neumajer. Výčet všech dovedností, které spadají do digitálních dovedností v celé šíři, včetně práce s daty, spolupráce a komunikace nebo i ochrany duševního zdraví při používání technologií, se zabývá evropský rámec digitálních kompetencí DigComp. 

Připravila: Lucie Šnajdrová