FAQ - nejčastější dotazy
o finanční gramotnosti

Krátká odpověď:

Peníze ovlivňují naše každodenní rozhodování – a to už od školního věku. Když o nich budete ve škole s dětmi mluvit, lépe potom porozumějí principům hospodaření, vybudují si k financím zdravý vztah a připraví se na situace, které je v životě čekají. Výuka podporuje schopnost plánovat, odpovědně se rozhodovat a přemýšlet o hodnotě peněz. Finanční gramotnost patří mezi klíčové kompetence pro život ve 21. století.

Dlouhá odpověď:

Peníze jsou součástí našeho každodenního života – od rozhodování o kapesném přes úspory na nový telefon až po volbu školy nebo podpis první smlouvy. Děti se s nimi setkávají dříve, než si uvědomujeme. Cílem finančního vzdělávání není jen to, aby si žáci dokázali spočítat své příjmy a výdaje. Jde hlavně o rozvoj dovedností, díky kterým se budou lépe orientovat ve světě kolem sebe, budou schopní přemýšlet o následcích svých rozhodnutí a posílí svoji samostatnost i odpovědnost.

Škola přitom může dětem nabídnout bezpečné prostředí, kde je možné mluvit o financích otevřeně. Žáci si zde mohou vyzkoušet různé situace nanečisto, klást otázky, sdílet své zkušenosti a přemýšlet nad řešeními, která by je doma třeba ani nenapadla. Právě tím si vytvářejí zdravý vztah k penězům a zároveň i větší důvěru v to, že dokážou své finance zvládat.

Finanční gramotnost rozvíjí schopnosti, které žáci využijí i v reálných životních situacích – budou umět lépe plánovat, odhadnout riziko, zdokonalí své kritické myšlení nebo práci s informacemi. Toto téma je navíc propojeno s digitálními a mediálními kompetencemi, protože svět peněz se dnes z velké části odehrává online.

A včasné zařazení finančního vzdělávání do výuky má ještě jeden benefit – pomáhá předcházet chybám, které by mohly žákům v dospělosti zkomplikovat život. Když chápou hodnotu peněz, snáze rozliší mezi svými potřebami a přáními, určí si reálné cíle a při jejich dosahování se budou chovat zodpovědněji.

Krátká odpověď:

Svět kolem nás se rychle mění – a s ním i to, co žáci potřebují znát a zvládat. Nestačí, aby si jen zapamatovali nějaké informace. Důležité je rozvíjet u nich dovednosti, díky kterým se dokážou rozhodovat, spolupracovat, hledat si cestu v nových situacích a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Škola tak žáky připravuje nejen na zkoušky, ale především na život.

Dlouhá odpověď:

V reálném světě neexistují předem dané scénáře. Žáci se často dostávají do situací, kde musí přemýšlet v souvislostech, zvažovat různé možnosti a nést odpovědnost za svá rozhodnutí – a to i v podmínkách nejistoty nebo tlaku okolí. Místo hledání jediné správné odpovědi potřebují mít dovednosti, které jim pomohou se zorientovat, spolupracovat a reagovat pružně.

Škola může být bezpečným prostorem, kde si mohou takové situace vyzkoušet nanečisto. Když mají možnost plánovat, hledat řešení, klást otázky a reflektovat vlastní postupy, rozvíjejí myšlení, které přesahuje hranice jednotlivých předmětů. Učí se propojovat znalosti s reálnými situacemi a hledat způsoby, jak řešit problémy.

Propojení s každodenním životem přitom nevyžaduje speciální projekty – stačí drobné kroky v běžné výuce. Například když žáci pracují s daty, přemýšlejí o dopadech vlastních rozhodnutí, zkoumají aktuální společenské jevy nebo diskutují o různých tématech. Každá taková zkušenost jim pomáhá posilovat vlastní sebevědomí, rozvíjet samostatnost a připravenost obstát ve světě mimo školu. Změny ve vzdělávání směřují k tomu, aby se ve školách nepředávaly jen znalosti, ale aby se školy staly místem, kde žáci rostou – jako přemýšliví lidé, kteří dokážou spolupracovat a hledají vlastní cestu.

Krátká odpověď:

Finanční gramotnost je součástí vzdělávacích oblastí Člověk a jeho svět (1. stupeň ZŠ) a Člověk a společnost (2. stupeň ZŠ), kde je tematicky rozpracována jako Lidé a svět financí (1. stupeň) a Já a svět financí (2. stupeň). Rámcový vzdělávací program zde vymezuje jak tematické okruhy, tak i konkrétní očekávané výsledky učení – například práce s rozpočtem, úspory, hospodaření domácnosti nebo základy tržního hospodářství. Vše najdete na stránkách RVP ZV.

Dlouhá odpověď:

Finanční gramotnost je součástí povinného kurikula základních škol. Na 1. stupni je zařazena do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět, kde tvoří tematický okruh Lidé a svět financí. Ten se zaměřuje na pochopení základních finančních pojmů, hodnotu peněz a schopnost hospodařit v běžném životě. Žáci si osvojují dovednosti, jako je rozlišování mezi příjmy a výdaji, sestavení jednoduchého rozpočtu nebo porozumění tomu, proč není možné realizovat všechny chtěné výdaje. Získané znalosti si pak žáci zkoušejí v modelových situacích, které odpovídají jejich věku.

Na 2. stupni je finanční gramotnost zařazena do vzdělávací oblasti Člověk a společnost v rámci tematického okruhu Já a svět financí. Ten se více zaměřuje na praktickou orientaci ve světě osobních a rodinných financí, základní principy tržního hospodářství a odpovědné finanční rozhodování. Žáci se učí používat základní ekonomické pojmy v kontextu veřejné debaty, rozhodovat v modelových situacích s ohledem na svůj rozpočet a porozumět tomu, jak se tvoří cena z pohledu kupujícího a prodávajícího. Důraz je také kladen na schopnost předcházet finančním problémům.

Přehled témat i očekávaných výsledků učení najdete v revidovaném RVP ZV (2025), a to přímo v části Lidé a svět financí – pro 1. stupeň ZŠ a Já a svět financí – pro 2. stupeň ZŠ. Doplněním k RVP ZV je také Standard finanční gramotnosti vydaný Ministerstvem financí ČR, který přehledně shrnuje, co by měli žáci zvládnout nejen na základní, ale i na střední škole. Poskytuje tak ucelený rámec dovedností a znalostí, které má mít absolvent střední školy. Finanční vzdělávání je rámcově zajištěno v celém systému – od základních po střední školy – a směřuje k tomu, aby žáci odcházeli připraveni na běžné finanční situace.

Jsou-li FAQ potenciálně určeny všem pedagogům, mělo by zde zaznít alespoň, že i na středních školách je finanční gramotnost včleněna do výuky obdobných oblastí, jako je tomu v případě ZŠ. Samozřejmě chápu, že zde je složitější je zde vypisovat, protože se jinak jmenují u maturitních a nematuritních oborů a ještě záleží, zda jsme na gymnáziu, či na střední odborné škole, přesto bych tedy alespoň obecněji odkázal na obdobné vzdělávací oblasti v případě RVP pro jednotlivé obory SŠ.

Krátká odpověď:

Výuka finanční gramotnosti se dá do vzdělávání začlenit i bez samostatného předmětu. Téma peněz a rozhodování o nich můžete přirozeně propojit s různými vzdělávacími oblastmi – od matematiky až po výchovu k občanství. Dobře funguje spolupráce mezi učiteli a hledání společných vazeb napříč předměty.

Dlouhá odpověď:

Finanční gramotnost je součástí revidovaného RVP ZV, ale nemusí mít vlastní předmět. Efektivní cestou je začleňovat jednotlivá témata do výuky různých předmětů. V matematice mohou žáci sestavovat rozpočty, počítat slevy nebo úroky. V češtině s nimi můžete analyzovat reklamní slogany a přemýšlet o vlivu médií na spotřební chování. V informatice se otevírá prostor pro srovnávání cen, ověřování zdrojů nebo diskuzi o bezpečném online nakupování. I drobná aktivita, která se vztahuje k reálným situacím, pomáhá žákům vidět v učení smysl.

Velkou podporou může být spolupráce mezi učiteli – pomocí sdíleného plánování snadno propojíte různé pohledy a můžete pro žáky vytvářet smysluplné souvislosti. Mezipředmětová výuka zároveň pomáhá ukázat, že finance nepředstavují izolované téma, ale přirozenou součást každodenního života.

Důležité je využívat příležitosti, které běžná výuka nabízí. Žáci si mohou vyzkoušet sestavování rozpočtu, analyzovat ceny, diskutovat o potřebách a hodnotách. Každá taková praktická zkušenost z vyučování jim může pomoci hlouběji porozumět tomu, jak funguje svět kolem nich – a jak v něm jednat zodpovědně a samostatně.

Krátká odpověď:

Smysluplná výuka finanční gramotnosti vychází alespoň ze začátku z reálných situací, které žáci dobře znají – kapesné, nákupy, rozhodování o penězích nebo reklama. Na tomto základě je možné otevírat i složitější témata jako pojištění, úvěry nebo investice. Důležité je zapojit modelové situace, práci s informacemi, diskuze nebo projekty. Díky tomu žáci neřeší abstraktní pojmy, ale konkrétní problémy, které přímo souvisí s jejich každodenním životem.

Dlouhá odpověď:

Atraktivní výuka finanční gramotnosti nestojí na memorování pojmů, ale na prožitku, diskuzi a praktickém zapojení žáků. Efektivní je vycházet alespoň ze začátku z reálných situací[c1] , které žáci dobře znají – třeba plánování výletu, rozhodování mezi nákupem zboží, spořením na nový telefon nebo správou kapesného. Později lze otevřít i složitější témata – třeba pojištění, úvěry nebo investice. Důležité je představit je tak, aby žákům zapadla do širších souvislostí a nebyla to pro ně jen teorie.

Místo pouhého vysvětlování pojmů můžete pracovat s modelovými situacemi – například rozdělit třídu do rodin, které mají různé příjmy, a nechat je rozhodovat o rodinném rozpočtu, výdajích a prioritách. Jinou možností je společné porovnávání nabídek na internetu, vyhodnocování slev nebo reklamních triků.

Velký přínos má také reflexe žákovských zkušeností – například diskuze o tom, jak si kdo šetří, jak plánuje větší nákup, co znamená „nechat se zlákat reklamou“ nebo jaké má zkušenosti s online nákupy. Už jen drobná aktivita, při níž žáci obhajují své finanční rozhodnutí, rozvíjí kritické myšlení a schopnost argumentace.

Výuka dává smysl, pokud ji propojíte s dalšími předměty – třeba ve společném projektu s matematikou a češtinou – žáci sestavují rozpočet na třídní akci, vytvoří propagační text a propočítají návratnost. Může jít i o dlouhodobý projekt, jako je plánování vysněného povolání včetně výdajů, příjmů a zvažování životního stylu.

A v neposlední řadě pomáhá i dobře zvolený digitální nástroj nebo hra – například rozpočtová kalkulačka, infografika s příběhem nebo interaktivní simulace běžného měsíce v domácnosti. Cílem není „naučit pojmy“, ale vytvořit prostředí, ve kterém si žáci sami přijdou na to, co je důležité a jak se rozhodovat zodpovědně.

Smysluplná výuka ale není založená jen na aktivitách, velice důležité také je dané aktivity dobře vyhodnotit. U finanční gramotnosti má velký význam formativní hodnocení – sledování, jak žáci přemýšlejí, jak hledají řešení a jak svá rozhodnutí zdůvodňují. Velký přínos může mít práce s chybou, reflexe a diskuze. Pokud hodnocení nestojí jen na znalosti definic, ale zahrnuje i samotný proces a způsob uvažování, žáci výuku vnímají spíš jako prostor k objevování a zkoušení než jen jako cestu k získání známky.

Krátká odpověď:

Téma peněz může být citlivé, zvlášť když o něm žáci doma nemluví. Pomáhá začít zlehka – třeba aktivitami, ve kterých nejde o skutečné částky, ale o rozhodování, hodnoty nebo plány. Nejde o to zjistit, kolik kdo dostává jako kapesné, ale otevřít prostor pro přemýšlení a bezpečnou diskuzi.

Dlouhá odpověď:

Peníze jsou součástí života, ale ne v každé rodině se o nich doma mluví. Někdy kvůli obavám či studu, někdy to zkrátka není zvykem. Pro učitele to znamená, že by měl k tématu peněz přistupovat s citem – bez nátlaku a bez zbytečných osobních otázek. Dobrým startem jsou modelové situace, ve kterých žáci nepracují s vlastními daty, ale s fiktivními postavami nebo rodinami. Třeba vymýšlejí, jak by si rozvrhli rozpočet na výlet nebo jaké výdaje má „rodina Novákových“. V takových podmínkách se žáci necítí ohroženě, ale zároveň přemýšlejí o reálných souvislostech.

Vhodné je také klást otevřené otázky, které vedou spíše k úvaze než k osobnímu sdílení – například co všechno ovlivňuje naše rozhodování o penězích, kdy je lepší si na něco počkat nebo jak na nás působí reklama. Pomáhá také používat anonymní hlasování, názorovou osu, práci ve dvojicích nebo reflexi bez nutnosti mluvit nahlas. Žáci se tak mohou zapojit v míře, která jim vyhovuje a je pro ně komfortní, a získávají k tématu důvěru.

Učitel nemusí mít odpovědi na všechno – důležitější je vytvořit prostor, kde se o penězích dá mluvit otevřeně a bez obav z hodnocení. I malé kroky – jako drobná aktivita s příběhem, hra nebo společná debata – pomáhají rozvíjet dovednost přemýšlet o penězích věcně a s respektem k druhým.

Krátká odpověď:

K výuce finanční gramotnosti nemusíte být odborníkem na finance. Stačí, když máte chuť otevírat s žáky důležitá témata a společně hledat odpovědi na otázky, které souvisí s každodenním životem – třeba kolik co stojí, kdy se vyplatí počkat s nákupem nebo jak se nenechat ovlivnit reklamou. I bez hlubších znalostí můžete žákům pomoci přemýšlet nad tím, jak se rozhodovat zodpovědně a s ohledem na vlastní možnosti.

Dlouhá odpověď:

K tomu, abyste mohli dobře vyučovat finanční gramotnost, nemusíte znát daňové sazby ani sledovat burzu. Výchozím bodem pro vás mohou být běžné situace – třeba jak si naplánovat výlet, spočítat kapesné, vyhodnotit slevu nebo porovnat dvě nabídky. Právě pomocí takových aktivit se žáci učí to nejdůležitější – zodpovědně přemýšlet o penězích.

Nemusíte nutně být odborníkem, můžete hrát roli průvodce. Nemusíte znát odpovědi na všechno – důležitější je vytvářet prostor pro otázky, které žáky vtáhnou do tématu a povzbudí je k přemýšlení. Třeba o tom, co by si koupili, kdyby měli 500 korun, jak poznají, že je sleva výhodná, nebo kdy se vyplatí s nákupem počkat. Takové úvahy se dají přirozeně zapojit do běžné výuky i do společné diskuze.

K dispozici je řada připravených aktivit, pracovních listů nebo digitálních her, které vám pomohou výuku připravit – a hlavně vás podrží v tom, že na to nejste sami. Můžete začít drobnou aktivitou a sledovat, jak žáci reagují. Finanční gramotnost navíc snadno propojíte s výchovou k občanství, matematikou, informatikou, češtinou i mezipředmětovými projekty. Důležité je nebát se začít. Odbornost si budujete s každou hodinou – to, co žáci potřebují nejvíc, je někdo, kdo s nimi o penězích mluví otevřeně, srozumitelně a s respektem k jejich zkušenostem.

Pokud máte pocit, že byste potřebovali hlubší vhled do problematiky, můžete využít kurzy dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků nabízené univerzitami nebo odbornými institucemi. Předtím, než se přihlásíte, je ale dobré ověřit si obsah a zázemí kurzu – objevují se i nabídky od různých finančních poradců, které mají spíše charakter prodejní akce. Nemusíte samozřejmě zůstávat jen u hotových materiálů, můžete si výuku přizpůsobit podle potřeb své třídy. Právě propojení ověřených zdrojů s vašimi vlastními nápady dělá výuku finanční gramotnosti živou a smysluplnou.

Krátká odpověď:

Finanční gramotnost můžete přirozeně propojit s digitálními a mediálními kompetencemi. Žáci mohou pracovat s online nástroji k porovnávání cen, vyhledávání recenzí, ověřování reklamních tvrzení, spravovat digitální obsah a rozvíjet kritický postoj k digitálním informacím. Tím zároveň rozvíjejí dovednost zodpovědně se rozhodovat v prostředí, kde jsou denně vystaveni reklamě, slevám nebo lákavým nabídkám.

Dlouhá odpověď:

Finanční, digitální a mediální vzdělávání má řadu průsečíků – společně rozvíjejí schopnost pracovat s informacemi, kriticky je posuzovat a zodpovědně se rozhodovat. I proto je možné je snadno spojit do společných výukových aktivit. Žáci mohou například porovnávat nabídky mobilních tarifů, plánovat rozpočet domácnosti v online kalkulačce, hledat nejvýhodnější dopravu nebo sledovat, jak se liší ceny stejného zboží v různých e-shopech. Zároveň mohou hodnotit důvěryhodnost recenzí, odhalovat manipulativní prvky v reklamě a vytvářet si vlastní kritéria pro výběr. Taková výuka posiluje nejen finanční gramotnost, ale i digitální a mediální kompetence.

Při těchto úlohách žáci pracují s reálnými weby, aplikacemi i daty – dokážou je vyhledávat, ověřovat a smysluplně využívat. Tím naplňují očekávané výsledky učení v oblasti digitálních i mediálních kompetencí a rozvíjejí schopnost zodpovědně se chovat v online prostředí – třeba rozpoznat podezřelou nabídku, chápat rizika zadlužení nebo nastavit si osobní hranice při sdílení informací.

Učitel přitom nemusí vytvářet zcela novou hodinu – stačí zvolit situaci, ve které se přirozeně propojuje více oblastí. Může jít o plánování nákupu, porovnávání cen, reakci na reklamu nebo diskuzi o tom, jak rozpoznat nevýhodné nabídky a jak vyhodnotit ty, které jsou skutečně férové. Díky takto propojené výuce žáci lépe chápou, proč se daným tématům věnují – vidí, že získané dovednosti mají přímý dopad na jejich každodenní život.

Krátká odpověď:

Existuje řada kvalitních a ověřených zdrojů, které nabízejí připravené materiály k výuce finanční gramotnosti – od digitálních platforem až po sady k vytištění. Využít můžete například portál Skoala.cz, finanční a ekonomickou gramotnost od České národní banky, materiály z projektu Nekrachni.cz nebo program Zlatka. Najdete zde konkrétní aktivity pro 1. a 2. stupeň ZŠ, SŠ i gymnázia.

Dlouhá odpověď:

Na výuku finanční gramotnosti nejste sami – existuje celá řada ověřených a kvalitních zdrojů, které vám pomohou začít nebo výuku dále rozvíjet. Nabízejí konkrétní podklady, které můžete rovnou použít ve výuce – bez nutnosti vše připravovat od základu. Výhodou těchto materiálů je jejich přehlednost, odborná garance i snadné propojení s RVP a běžnou výukou různých předmětů.

Využít můžete digitální platformy, videa, pracovní listy, výukové scénáře i metodické příručky. Mnohé z nich jsou volně dostupné online a jsou připravené tak, aby podporovaly nejen finanční, ale i digitální či mediální kompetence žáků. Níže najdete přehled osvědčených portálů a programů, které kombinují kvalitu obsahu, srozumitelnost a reálnou využitelnost ve školní praxi – od 1. stupně ZŠ po střední školy.

Přehled doporučených zdrojů

S odbornou garancí

• Metodický portál RVP: Nabízí ověřené výukové materiály, scénáře, odborné články a webináře, které jsou v souladu s RVP. Učitelům slouží jako centrální zdroj inspirace, metodických návodů a sdílených postupů – včetně digitálních kompetencí.

• Česká národní banka (Finanční a ekonomická gramotnost): ČNB nabízí výukové prezentace, metodické listy a vzdělávací videa pro 2. stupeň ZŠ i SŠ. Materiály pokrývají témata jako inflace, účetnictví, finanční trh, osobní finance či funkce centrální banky.

• Česká bankovní asociace (Kybernetická bezpečnost): Praktické informace a tipy k bezpečnému chování v online prostředí – jak rozpoznat podvodné zprávy, chránit osobní údaje nebo se bezpečně přihlašovat do bankovnictví.

• Institut prevence a řešení předlužení: Odborné informace, videa a metodická podpora k tématům dluhů, půjček a zodpovědného zadlužování.

Pro moderní výuku

• Nadace České spořitelny (Skoala): Digitální vzdělávací platforma, která učitelům nabízí hotové metodiky, interaktivní hry, videa a úkoly k výuce finanční gramotnosti. Materiály jsou přehledně členěny a připraveny k okamžitému použití – zkracují čas potřebný na přípravu a usnadňují výuku.

• Nekrachni.cz: Edukativní portál pro školy a učitele, který nabízí výukové lekce napříč všemi předměty včetně finanční gramotnosti. Zahrnuje scénáře ke stažení, přehled aktivit a návody, jak témata dluhů, rozpočtu či spotřebitelského chování zařadit do běžné výuky.

• Československá obchodní banka (Penězověda): Portál nabízí výukové materiály, které můžete okamžitě použít ve výuce – prezentace, videa a pracovní listy. Materiály pokrývají témata jako hospodaření domácnosti, finanční produkty, digitální rizika nebo odpovědné zadlužení.

Další inspirace

• Člověk v tísni (Jeden svět na školách): Lekce, které propojují finanční témata s reálným světem – kapesné, online nákupy, půjčky, rozpočty i trh práce. Zahrnují krátká edukativní videa Bankovkovi zaměřená na praktické situace (např. úřady, recenze, výdaje) a motivují žáky k zodpovědnému přemýšlení. Materiály jsou určeny pro 2. stupeň ZŠ i SŠ a nabízejí možnost zapojit se do diskuzí o finančních rozhodnutích.

• Finanční gramotnost do škol: Komplexní projekt pro podporu výuky finanční gramotnosti – nabízí výukové programy, materiály pro školy, workshopy, metodickou podporu pro učitele, certifikaci Finančně gramotná škola i soutěže jako Rozpočti si to! Umožňuje zapojení škol do projektových dnů, poskytuje e‑learningové lekce a materiály přizpůsobitelné pro různé ročníky ZŠ a SŠ.

• Raiffeisen Bank (Zlatka): Interaktivní výuková platforma pro finanční gramotnost určená žákům ZŠ a SŠ včetně pracovních listů, soutěže, online i tištěných materiálů.

Krátká odpověď:

Téma dluhů, půjček nebo exekucí je vhodné otevírat pomocí modelových situací a anonymních příkladů, ne osobními dotazy na žáky. Důležité je budovat bezpečné prostředí a pracovat s respektem – někteří žáci totiž mohou mít s těmito problémy přímou zkušenost doma. Pomoci mohou také hotové scénáře a videa z ověřených portálů.

Dlouhá odpověď:

Zadlužení a exekuce jsou už dnes běžnou součástí reálného života – ale ve třídě k nim musíte přistupovat obezřetně. Je třeba počítat s tím, že někteří žáci žijí v domácnostech zatížených exekucí, mají rodiče v dluhové pasti nebo se setkali s nevhodným úvěrem. Cílem není tyto situace „odhalit“, ale umožnit všem o tématu přemýšlet bezpečně a beze studu.

Jak na to v praxi:

• Začínejte modelovými příklady. Uveďte téma pomocí fiktivních postav nebo příběhů („Tomáš si půjčil na telefon...“) – žáci pak situaci řeší z pohledu někoho jiného.

• Vyhněte se osobním otázkám. Nikdy nezjišťujte, „jestli má někdo doma dluhy“, neptejte se, „kdo zná někoho v exekuci“.

• Využijte ověřené materiály. Například Skoala, Nekrachni nebo Institut prevence a řešení předlužení nabízejí scénáře a videa, která téma představí srozumitelně a citlivě.

• Vytvářejte bezpečný prostor. Ujistěte žáky, že se o tématu učíte společně a bez hodnocení jejich osobní situace.

• Odpovídejte věcně. Pokud se někdo svěří nebo se zeptá na složitou rodinnou situaci, poděkujte, odpovězte neutrálně, případně nabídněte prostor po hodině.