Umělá inteligence kantory nenahradí, uklidňuje pedagogy expert z NPI
před rokem
Rychlý nástup umělé inteligence (AI) mnoho učitelů zaskočil. Školství tak nyní stojí na rozcestí, jak se k AI postavit. Využívat, nebo odmítnout? Část pedagogů navíc vnitřně bojuje se strachem, že je tato technologie může nahradit před katedrou. Dle experta Národního pedagogického institutu Václava Maněny a školitele v oblasti IT Pavla Matějíčka k tomu ale nedojde.
„Mnoho učitelů mi říkalo, že nyní vychází v médiích články, ve kterých je umělá inteligence (AI) označována jako revoluční technologie. Jako něco, co radikálním způsobem změní školství,“ zmiňuje expert Národního pedagogického institutu (NPI) Václav Maněna. Jenže s úsměvem kroutí hlavou. „Není to zase až taková revoluce, jak se nám nyní všichni snaží podsouvat.“
Podle něj se už mnohokrát ve školství mluvilo o přelomových technologiích a postupech, které se ale nakonec ukázaly jako méně přínosné. „Naopak se uchytilo to, co pro školství určeno nebylo.“ Připomněl také skutečnost, že se každá technologie musí určitou dobu vyvíjet, v případě AI sahají první pokusy až do šedesátých let minulého století.
Role učitelů se promění, přesto zůstanou
Maněna i jeho kolega v podcastu KYBcast Pavel Matějíček, školitel v oblasti IT technologií, v létě zaznamenali strach učitelské obce z toho, že by je umělá inteligence mohla v nejbližší době nahradit před katedrou. „Byl jsem nedávno na výjezdním zasedání lidí z NPI. Byla tam jedna paní, která má na starost styk s příslušným orgánem v Evropské unii a říkala, že je tady nyní pozitivní trend a tlak na to, aby se role učitele proměnila. Když měl kantor učebnici, podle které odučil celý rok, měl by ji zahodit,“ překvapil Matějíček.
Vysvětlil, že kantor má být hlavně mentorem, který děti provází životem a vysvětluje jim, jak život a procesy fungují. „Učí je v tom chodit a pomáhá jim pochopit nové technologie. Memorování znalostí má být až na druhém místě,“ dodává. Problémem AI navíc je, že jí dodané informace nemusí být pravdivé. A přidal další osobní zkušenost. I na jejím příkladu demonstruje nedokonalost nových technologií. Uvedl, že například překladač od Google je genderově nevyvážený, protože když si posluchač zadá do překladače větu Vydělává hodně peněz a bude ji chtít z češtiny do angličtiny, Google ji přeloží tak, že ten, kdo vydělává hodně peněz, je muž. Naopak pokud si budou chtít nechat přeložit větu o úklidu nebo vaření, strojový překlad zde jako podmět určí ženu.
A u produktů od Googlu Matějíček ještě chvíli zůstal. Připomněl, že podobně se učitelé báli kdysi samotného vyhledávače – strachovali se, aby děti nerezignovaly na vzdělání s odůvodněním, že si vše najdou na internetu. Což se podle něj nakonec neprojevilo.
„V dnešní době je role učitele nezastupitelná. Naopak jsme teď ve školství ve zlaté éře umělé inteligence, protože zatím není dokonalá a je spousta věcí, které může učitel korigovat. Myslím si, že jsou obavy často dané opravdu jenom tím, jak se to v médiích zveličuje nebo prezentuje,“ zakončuje autor podcastu Maněna.
Celý devatenáctý díl věnovaný umělé inteligenci ve školství si můžete pustit na youtubovém profilu NPI nebo v podcastových aplikacích.
Připravil: Tomáš Matoušek