Promptuji, tedy jsem. Matějíček s Maněnou na prahu nového školního roku zhodnotili AI

Nejen zhodnocení situace okolo zákazu či využívání mobilních telefonů ve škole značí nastupující nový školní rok. Duo M+M, tedy Pavel Matějíček s Václavem Maněnou, si tentokrát v KYBcastu posvítilo na umělou inteligenci, její pokrok a možnosti, jak s ní mohou učitelé v hodinách pracovat.

Umělá inteligence, zkráceně též AI, je dnes rozšířena ve všech digitálních zařízeních, mnohdy si její přítomnost ani neuvědomujeme. V posledních letech se navíc roztrhl pytel s generativní umělou inteligencí – tedy takovou, která za nás například zvládá psát texty, upravovat či vytvářet fotky. Experti uklidňují širokou veřejnost, že AI pravděpodobně zcela nenahradí lidský faktor v pracovním procesu, může práci ale značně usnadnit.

Z toho důvodu zařadili etický hacker Pavel Matějíček se středoškolským učitelem Václavem Maněnou na začátek čtrnáctého dílu vysvětlení, jak se odborně říká stavu, kdy umělé inteligenci zadáváte pokyn, co má dělat. „Občas narážím na to, že někdo řekne, že na to máme krásný český výraz. Třeba příkaz nebo dotaz, ale já na to odpovídám, že to není přesné,“ přiznává Maněna.

S jeho slovy souhlasí i Matějíček, který rovnou vysvětluje, že správným slovem je prompt, případně lze užít i sloveso promptovat. „Když promptuješ, de facto něco zadáváš. Prompty jsou vstupní data, která umělé inteligenci zadáte, aby věděla, co má vůbec dělat. Pokud bych to vztáhl na něco, co všichni známe, je to jako když do internetového vyhledávače zadáte dotaz,“ říká Matějíček. 

Pozor na zneužití dat

Apeluje však na lidi, aby si rozmysleli, jaké informace umělé inteligenci předávají. Veškeré prompty se ukládají na serverech dané služby, v případě citlivých údajů proto hrozí jejich zneužití. „Na jednom úřadě jsem byl svědkem toho, že paní vzala tabulku s osobními daty zaměstnanců a prohnala je jednou umělou inteligencí ještě v době, kdy byla služba v testovací verzi. Za mě takto nesmíte nikdy předávat žádné důvěrné nebo citlivé informace,“ varuje posluchače s tím, že by tím navíc porušili i GDPR. 

Další téma, které by se mohlo posluchačům nejen z řad učitelů hodit, je autorské právo k „dílu“, které vytvoří generativní umělá inteligence. „Stručně řečeno v našem systému je autorským dílem něco, co je výsledkem tvůrčí lidské činnosti autora. V opačném případě to nelze považovat za autorské dílo,“ vysvětluje Maněna, což podle něj s sebou nese výhody i nevýhody současně.

„Výhoda vygenerovaného obsahu je taková, že si s tím můžete dělat, co chcete. Je to vaše a nemusíte řešit autorská práva. Na druhou stranu tím, že to není považováno za autorské dílo, může s tím samým pracovat i kdokoliv jiný. Takže pokud si necháte vygenerovat logo školy, někdo další může udělat úplně to samé a vzít vám ‚vaše‘ logo a použít ho u sebe.“

Svoboda je neudržitelná

Zajímavostí, na kterou posléze Matějíček upozornil, je, že zatímco v Americe by byl vlastníkem díla, které vygenerovala umělá inteligence, protože strávil určitý čas promptováním a úpravami, u nás by nárok na autorství neměl. „V tomhle nás čeká hromada změn. Ta obří svoboda, kterou nyní v oblasti umělé inteligence máme, je zkrátka neudržitelná. Možná to bude vyžadovat i nějakou novelu autorského zákona. Myslím, že se k tématu v budoucnu ještě nejednou vrátíme, protože jde o dynamickou záležitost,“ uzavírá Maněna. 

Co dalšího zaznělo v novém díle podcastu KYBcast, který vychází pod Národním pedagogickým institutem ČR? Čeho se duo M+M obává a co naopak doporučuje? To zjistíte již nyní při poslechu podcastu v podcastových aplikacích nebo na YouTube profilu Národního pedagogického institutu ČR v sekci podcasty.

Přehrajte si 14. epizodu 3. série KYBcastu

Související odkazy