Mami, unesli mě. Zaplať, prosím. Do podvodů se nově zapojuje už i umělá inteligence
12. 10. 2023
Češi zažívají boom v telefonních podvodech, jejich historie sahá až do šedesátých let
Přestože světově sahají začátky telefonních podvodů do šedesátých let minulého století, u nás zažívají boom až nyní. Nicméně nejde o období covidu-19, jak by se na první pohled mohlo zdát, problém nastal o pár let dříve. Odborníci z Národního pedagogického institutu varují nejenom před nebezpečím na internetu, ale i digitální stopou, kterou tam většina lidí zanechává.
Pavel Matějíček, školitel v IT, v podcastu KYBcast Václava Maněny zmínil nedávný průzkum Bankovní asociace, ze kterého vyplývá, že od roků 2015 a 2016 došlo k rapidnímu nárůstu podvodných telefonátů. Ty se u lidí zaměřují hlavně na bankovnictví. Zatímco v minulosti volali podvodníci, kteří mluvili jenom anglicky, a tak byli více nápadní, dnes mluví nejen česky, využívají k tomu ale i rafinované podvody.
„Pokud vám volá někdo s výhrou v loterii nebo investováním, tak na to určitě dejte pozor. Vždy používejte zdravý selský rozum. Často to taky můžete odhalit, když jim budete klást nějaké otázky, tím je vykolejíte a oni začnou mlžit nebo říkat nekonkrétní informace,“ popisuje Matějíček. Podle něj mezi typické znaky podvodných hovorů patří i snaha dostat člověka pod tlak. „Je to tlak na nějaké konkrétní rozhodnutí. Třeba že vám někdo krade peníze z banky a my to teď musíme zastavit. Ale musíte nám říct číslo své platební karty a také kód ze zadní strany. Vždy si dejte pozor, tohle normální společnosti nedělají,“ apeluje na posluchače KYBcastu, který není určený pouze učitelům, ale široké veřejnosti.
Ve výhodě ale nejsou ani ti nejobezřetnější lidé, kteří zvedají pouze čísla, která mají uložená nebo je znají. Zcela běžně dnes dochází i k podvodům, kdy zloději volají z pro vás známého čísla, tato metoda je známá jako spoofing. Jde ovšem pouze o klamný manévr se snahou vzbudit větší důvěryhodnost u nedůvěřivých lidí a následně je oklamat.
Mami, unesli mě. Pošli prosím peníze, nebo se mi něco stane
Oba experti varovali i před vytvářením digitální stopy na sociálních sítích. Přeci jen to, co na internet lidé jednou nahrají, se z něj pak těžko maže. Matějíček zavzpomínal na počin mobilního operátora T-Mobile, který natočil, dle jeho slov, silnou a emotivní reklamu na digitální stopu. Ve smyšleném příběhu, který ale odráží realitu, si vybrali náhodnou rodinu, která sdílela fotky a videa své dcery Ely na Facebooku. Pomocí umělé inteligence (AI) dokázali napodobit její vzhled až bude starší a upravili hlas z dříve nahraného videa tak, že působil jako od dané holčičky.
Tato imaginární holčička pak rodičům zděšeně říká, že byla unesena a prosí je, aby poslali únoscům peníze, jinak se jí něco stane. „Říká ‚Mami, oni mě tady drží, pošli peníze nebo se mi něco stane.' A vlastně tohle je realita. Já už jsem takovéto podvody na sociálních sítích viděl,“ vyprávěl Matějíček Maněnovi. A připomněl i nedávný počin Radiožurnálu, který s využitím AI nechal namluvit text zesnulým Karlem Gottem. „Minule jsem zase viděl českou pohádku, kde mluvil Vlastimil Brodský, ten tady s námi už také není léta. To nejsou věci, které k nám přijdou v budoucnu, ony přicházejí už teď,“ zakončil Matějíček varování.
Celý osmnáctý díl věnovaný podvodníkům na telefonu a jejich praktikám si můžete pustit na youtubovém profilu NPI nebo v podcastových aplikacích.
Připravil: Tomáš Matoušek
