Umělá inteligence lidskou kreativitu neomezí, uklidňují autoři KYBcastu

Svého času odborníci řešili, zda nástup internetu nebo rozvoj grafických programů v počítačích nemůže pohřbít kreativní průmysl. Nestalo se, stejně jako se nyní podle tvůrců KYBcastu nestane ani s rozmachem generativní umělé inteligence (AI), byť doporučují, od jakého věku je vhodné s ní seznamovat školáky.

Přehrajte si 15. epizodu 3. série KYBcastu

„Ohledně umělé inteligence nám posluchači píšou poměrně často řadu dotazů. Například se ptají, jestli nějakým způsobem neomezí lidskou kreativitu, případně jestli používání AI ve škole nemůže u dětí způsobovat nezájem o některé věci. Zkrátka že budeme hloupnout a lenivět,“ otevírá téma středoškolský učitel Václav Maněna. 

A hned uklidňuje nejen všechny své kolegy, ale i posluchače z řad rodičů. „Podíváme se na to, že tomu tak vůbec nemusí být, dnešní díl bude plný inspirace pro učitele a rodiče. Ale podíváme se i na možná rizika,“ připustil. 

Etický hacker Pavel Matějíček má děti teprve na prvním stupni, kde se s AI podle něj prozatím nesetkaly. „Ale věřím tomu, že jakmile se propracují do vyšších ročníků, bude to pro ně normální nástroj,“ uvědomuje si a přiznává, že si schopnosti generativní umělé inteligence už nejednou sám osahal při práci s grafikou, videem nebo zvukem.

„Dělal jsem s ní ilustrace do knihy a je to vlastně super nástroj. Já nikdy nebyl ve výtvarce dobrý, takže mi to hodně pomohlo, proto si myslím, že to pomůže i učitelům nebo samotným dětem,“ uklidňuje.

Není dobré přeskočit základy 

Ačkoliv se tedy Matějíček těší, až se jeho děti naučí pracovat s digitálními technologiemi, apeluje, že není dobré rovnou začít budovat digitální kompetence na úkor jiných. „Myslím si, že je dobře, když děti v nižším věku nejsou ještě tolik ve virtuálním světě. Dítě se má prvně naučit kreslit rukou, pak teprve na touchpadu a podobně. Za mě je fajn, když si dítě na prvním stupni prvně osahá barvičky, umí je napatlat na papír a ví, jak věci fungují,“ popisuje svůj pohled.

S digitálními technologiemi by se žáci měli aktivně setkávat až na druhém stupni, když mají dobře zvládnuté základy, doporučuje Matějíček. „Jako učitel to mohu potvrdit. Na prvním stupni musíme rozvíjet jemnou motoriku i třeba pomocí klasické tužky nebo pera. To ale neznamená, že bychom AI nemohli zapojit, akorát že ji třeba zapojí paní učitelka nebo pan učitel a použijí ji k tomu, aby například zdigitalizovali kresbu dítěte a pak ji rozpohybovali,“ doplňuje Maněna.

A přikyvuje, že se setkal se zděšením rodičů i samotných učitelů, že kantoři chtějí brát dětem klasické výtvarné potřeby a dávat jim místo nich tablety, „tak to ale není.“ 

Jaké nástroje do výuky by experti Národního pedagogického institutu ČR doporučili učitelům a co dalšího v patnáctém díle KYBcastu zaznělo? To zjistíte na YouTube kanálu NPI ČR nebo v podcastových aplikacích.

Autor: Tomáš Matoušek

Související odkazy