Digitální technologie protínají všechny předměty a už dávno nejsou jen doménou informatiky, říká Eva Fanfulová

Digitální kompetence dnes představují klíčovou dovednost, která sahá mnohem dál než jen k ovládání technologií. Díky nim umíme smysluplně využívat moderní nástroje, ale také jim rozumíme a přistupujeme k nim s kritickým myšlením. O významu těchto dovedností a jejich rozvoji ve vzdělávání hovoří Eva Fanfulová, odborná garantka digitálních kompetencí.

Novou klíčovou dovedností je digitální kompetence. Co si pod tímto pojmem představit a jak ho chápat?  Jak máme vnímat digitálně kompetentního člověka?

Pod tím pojmem je potřeba si představit to, že digitálně kompetentní člověk se orientuje v digitálním prostředí, dokáže celkem bezproblémově zacházet s technologiemi, dokáže prostřednictvím digitálních technologií zpracovávat různé formy a formáty, a přitom se chová bezpečně – tedy zachovává i to, že k tomu musí přistupovat kriticky, aby nebral věci jenom tak, jak mu to vygeneruje počítač. Také by měl technologie využívat kromě práce i ke společenskému životu, pro svou osobní potřebu či zábavu. Nastává to, když je používá jako samozřejmost.

Stalo se vám někdy v poslední době, že jste se ocitla v situaci, kdy jste zjistila, že bez digitální kompetence jste doslova ztracená? 

Ano. Nedávno jsem byla ve Francii, takže mám konkrétní příklad – když vejdete do metra v Lyonu a chcete si koupit jízdenku, tak si ji nekoupíte jinak než v automatu v digitální podobě. Neexistuje tam člověk, který by vám s tím poradil. A to nemluvím o cestě do Francie jako takové, kdy si musíte zařídit letenky elektronicky. Takže je to zkrátka věc, bez které se skutečně neobejdete. A při cestování jsme už nepotřebovali žádný papír, všude jsme se pohybovali a prokazovali totožnost jen s mobilem. 

Je pravdou, že jízdenky si lidé často kupují online. Jaké další změny spojené s potřebou rozvíjet digitální kompetence ve společnosti vnímáte?

Takových je mnoho. Kupříkladu každý využíváme e-mailovou komunikaci. Jednoho dne mi přijde nějaká neuvěřitelně výhodná nabídka k investici mých úspor, výzva k rychlému zaslání svých údajů cizímu odesílateli s nějakým naléhavým vysvětlením a tak podobně. V takových situacích bych měla být natolik zdatná, abych nenaletěla podvodníkům. Také bych si měla svůj účet zabezpečit. Čili nestačí umět technologie užívat, ale myslet i na jejich bezpečné užívání.

Zároveň se v našem státě bude čím dál více odvětví digitalizovat, proto na to potřebujeme být připravení. Komunikace s úřady a některé vyřizování dokladů, papírů či potvrzení probíhá digitálně. Živnostníci a podnikatelé se tomu nevyhnou, protože máme zavedenou povinnost mít při podnikání datovou schránku a bez ní nemůžeme mít živnost. Takže to jsou takové příklady, kde je ta digitální kompetence nutná.

Dnešní dospělí se všechny tyto věci musí učit „za běhu“ sami. Existují veřejně dostupné a kvalitní informace, stačí si je umět najít. Je opravdu nutné to učit děti ve škole?  Nestačí to doma? 

No, to je sice pravda, že by k tomu přirozeně docházelo, nicméně v takových případech bych se obávala kupříkladu předávání naučených zlozvyků. Děti by něco převzaly od rodičů a ten postup by třeba nebyl úplně bezpečný a používaly by ho dál, aniž by si uvědomily rizika. Zároveň je vhodné děti vést tou cestou jejich rozvoje, aby na něčem nezůstaly jenom proto, že si na to zvykly. Je potřeba je posouvat v různých digitálních oblastech. 

Máme to tedy vnímat tak, že role učitele je zároveň i rolí průvodce?

Ano a je tam velmi důležité, aby se učitel skutečně převtělil do role průvodce. Aby nebyl tím hlavním, který to celé řídí, organizuje a rozhoduje. V roli průvodce dává větší volnost žákům a digitální technologie mu to umožňují. Nabízí větší a širší možnosti, tudíž si žáci mohou vybírat z nástrojů, které k dané věci mohou použít, a to bude ta jejich cesta. Potom je také velmi důležité proces reflektovat – měl tento postup skutečně přínos, nebo by bylo lepší vyzkoušet něco jiného? Čili v tomto ohledu vidím v technologiích krásu, že poskytuje různé možnosti, nikoliv natvrdo nadiktovanou cestu a postup, podle kterého se všichni musí striktně řídit. 

Kdy je vhodné s rozvojem digitálních kompetencí začínat?   

Začínat se může už v nejnižším věku, ale tam je třeba upřesnit si jednu důležitou věc – rozvoj digitálních kompetencí nutně nepřináší povinnost, že musím používat digitální technologie. Neznamená to, že když zpřístupníme malým dětem digitální technologie, tak jim tím zároveň rozvíjíme digitální kompetence. Spíše je potřeba se k rozvoji digitálních kompetencí dostávat třeba diskusí nebo příběhem, zpřístupnit jim digitální technologie třeba jenom na omezený čas, ale striktně je od nich neoddělovat.

Já jsem pro, aby se začínalo velmi brzy, ale s rozmyslem, co vlastně chci, čeho chci docílit. Neměli bychom podcenit to, když se děti začnou ty věci dozvídat jinde, třeba od kamarádů, kteří něco vyzkoušeli. To může vést k negativním věcem. Já bych se o tom naopak cíleně bavila. 

Jak vypadá taková konkrétní aktivita na rozvoj digitálních kompetencí s těmi nejmenšími? Máte nějakou inspiraci třeba pro přípravnou třídu?

Mám zkušenost s tím, že ve školce pracovali s příběhy. Bavili se o nějakých tématech, která patří vznešeně řečeno do kyberbezpečnosti, ale vlastně se děti s tou problematikou seznamovaly příběhem, do kterého byly zakomponované technologie. Jednu vám pro ilustraci povím. Kuřátko našlo přístroj a skrze něj komunikovalo se svými novými kamarády. Myslelo si, že na druhé straně je kachňátko a housátko, ale když je k sobě pozvalo na návštěvu, přišli přestrojení vlk s liškou. Skrze následnou reflexi celého toho příběhu se dojde k myšlence a k pravidlům, co by neměli nebo měli dělat, jak by se měli chovat a na co si dát pozor. Takže zase se dá u té komunikace hezky navázat formou příběhu. Několikrát jsme to ověřovali.

Co kdybychom se posunuli dále a zapojili do výuky nějaké technologie? Jak by mohli žáci nižších tříd rozvíjet své digitální kompetence?  

Učitelé by mohli ukazovat různé věci a děti by pracovaly pod jejich vedením. Například by se učily základy fotografování. Měla jsem možnost vidět jednu paní učitelku, která vzala žáky na vycházku, kde měli tablety bezpečně zavěšené na krku. Učitelka se jim věnovala individuálně, když vysvětlovala, jak pořídit snímek. Instrukce zahrnovaly nejen jednoduché zmáčknutí tlačítka, ale i to, jak správně natočit tablet, co by mělo a nemělo být na fotografii vidět nebo jak umístit postavu do záběru. Děti tak získaly základy, které se hodí pro pozdější práci s kvalitní fotografií. Následně tyto snímky dále upravovaly v aplikaci, kde prstem malovaly do fotografií a vytvářely příběh. Na závěr společně šly hotové výtvory vytisknout. Celý proces byl pečlivě promyšlený, aby měl návaznost a smysl. Byla jsem tím nadšená, když jsem to viděla na vlastní oči. 

Znamená to, že bychom se digitálním kompetencím měli věnovat i v jiných předmětech? 

Ano, je to tak a týká se to úplně všech předmětů. Důležité je, aby zvláště na tom prvním stupni, kde všechno učí jeden učitel, si to důkladně promyslel – kde ty kompetence využije a hlavně aby je mohl smysluplně rozvíjet. Technologie předměty mezi sebou propojují a už dávno nejsou jen doménou informatiky, proto by se měly přirozeně stát pomocníkem nejen pro učitele, ale i pro žáky napříč předměty.

V této souvislosti se nám kupříkladu přesunul i kancelářský balíček Word do hodin českého jazyka a Excel do matematiky. Někteří učitelé jsou ale toho názoru, že to do jejich hodin nepatří. Jak to tedy je?

To byla velmi častá otázka. Tady je ta změna té myšlenky v tom, že dříve jsme se učili prostředí programů. Jenže my v nich vlastně zpracováváme, formátujeme a upravujeme text v textovém editoru, případně řešíme matematické vzorce, souvislosti jednotlivých dat nebo tvoříme grafy v tabulkovém editoru. Z hlediska principu jsou programy nástrojem pro práci v daných předmětech. Více v nich řešíme typografii a matematiku než samotnou informatiku. Žáci a studenti budou různé programy v daných předmětech využívat a v nich by se také měli postupně naučit pracovat. 

Když se tedy podíváme na rozvoj digitálních kompetencí, tak začínáme s příběhy, zapojujeme postupně technologie, propojujeme různé předměty mezi sebou a tak dále. Kam až v rámci základní školy dojdeme? S jakými digitálními kompetencemi by měli žáci opouštět základní školu a podle čeho se mají učitelé řídit?  

Tak to je docela přesně specifikované v RVP a k plnění dochází postupným nabalováním. Smyslem gradace je rozvíjet děti, žáky i studenty s ohledem na jejich aktuální úroveň vzdělávání a odpovídající kognitivní schopnosti. Například žák v páté třídě základní školy by měl vědět, že k informacím je třeba uvádět zdroj. V devátém ročníku by už měl znát citační normy a co obsahují. Na střední škole se předpokládá, že se je naučí používat, zvláště pokud navštěvuje maturitní obor, protože na vysoké škole ho čeká psaní závěrečné odborné práce, tudíž to bude potřebovat. K tomu, abychom správně vytyčili tuto cestu, máme stanovené uzlové body (npo-uzlove-body-v2.pdf) pro jednotlivé kompetence a jejich oblasti. 

Jak si mají učitelé poradit, když nevědí kudy kam? Jak se inspirovat, kde hledat, koho oslovit nebo kam se podívat? 

Já, jako učitelka, bych asi prvně šla na internet a hledala. Určitě bych využila stránky https://digitalizace.rvp.cz/, kde se nachází celá metodická podpora související s revizemi RVP – nejen pro základní školy, ale i pro gymnázia a střední odborné školy. Dále bych se zeptala kolegů, jak to dělají, a šla bych se podívat do jejich hodin, pokud by to bylo možné. Rovnou bychom se spolu mohli pobavit, zda by se jim nehodilo rozvíjení nějaké kompetence u žáků, u které bych mohla naopak pomoci já. Určitě bych se také vydala formou kurzů a zajímala bych se i o e-learning. Zkrátka bych se snažila pro to udělat ze své strany maximum. Zpočátku stačí málo, v duchu hesla „malými krůčky k velkým věcem“. Důležité je začít a nebát přiznat, že něco nevím. Také není špatně se něco naopak naučit od žáků. Dobré také je, pokud má pedagogický sbor v kolektivu ICT koordinátora, za kterým si mohou zajít pro metodickou radu. 

Autor: Anna Hynešová

Tabulka s nápady, jak podpořit dané předměty

Související odkazy