Učíte na základní nebo střední škole? | Vedete školu?
Jste školní ICT metodik? | Učíte jinde, ale technologie vás zajímají?
Pak je konference EDUCA právě pro vás!
Zveme Vás do světa digitálních kompetencí a informatiky.
Jak probíhala konference 2023?
Dopoledne - VIP salónek Home Credit Areny v Liberci
Naši přednášející účastníkům přiblížili, jak ve škole společně postupně zvládat všechny změny, které přináší revize RVP v informatické oblasti. Dozvěděli se, jak poznat a pojmenovat digitální změny, které už přirozeně ovlivňují naše životy. Nyní by měli mít jasno v tom, které z těchto změn pozvat do školy hlavním vchodem, jak je nabídnout žákům a co jim to přinese.

Odpoledne - ZŠ Lesní Liberec
Žádné pasivní poslouchání – účastníci si mohli vybrat dva z dvaceti praktických devadesátiminutových workshopů k různým oblastem informatiky a rozvíjení digitálních kompetencí v jednotlivých předmětech, které si opravdu prožili na vlastní kůži.

Prezentace ke stažení
Plenární část

Ondřej Neumajer
Ve svém profesním zaměření se soustřeďuje na problematiku účelného využívání digitálních technologií ve vzdělávání, vzdělávací inovace a vzdělávací politiku. V Národním pedagogickém institutu ČR má na starosti oddělení Digitalizace ve vzdělávání.
Na cestě digitálního vzdělávání: Jak jsem se opět mýlil.
V posledních letech přicházejí novinky v digitálním vzdělávání stále rychleji, a to nejen ve formě nových či inovovaných technologií, ale také nečekaných událostí, které významně ovlivňují naše životy a promítají se do světa vzdělávání. V tomto příspěvku se zaměříme na aktuální trendy digitálního vzdělávání, které ovlivňují globální vzdělávací prostředí, stejně jako ty, které mají dopady a projevy v českých školách. Dojde i na umělou inteligenci. Předpovědět, jakým směrem se digitální vzdělávání bude ubírat, je obtížné, na některé perspektivy a horizonty se alespoň pokusíme ukázat.

Daniel Preisler
Je ředitelem Základní školy T. G. Masaryka a gymnázia Česká Kamenice. Škola se od roku 2000 zaměřuje na využívání informačních technologií ve výuce. Je spoluautorem portálu veskole.cz, který se zaměřuje na interaktivní výuku. Je také iniciátorem a spoluautorem prvních interaktivních učebnic v ČR. Snaží se nejen vzdělávat, ale i předávat své zkušenosti jiným, zvláště v oblasti využívání polytechniky a ICT ve výuce i při vedení školy.
Polytechnika – věda a technika pro „stavbu“ cest.
Cílem vystoupení je podnítit diskuzi o tom, jak efektivně začlenit polytechniku do vzdělávacího procesu.
Moderní polytechnika má obrovský potenciál pro rozvoj klíčových dovedností, jakými jsou týmová spolupráce, řešení problémových úloh, kritické myšlení a digitální gramotnost. Ukážeme si konkrétní návody pro začlenění polytechniky do vzdělávacího plánu školy.

Pavel Kopřiva
Je konceptuální a sklářský umělec z Prahy a Kamenického Šenova, kde řídí Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Šestnáct let vede Ateliér interaktivních médií na Purkynově univerzitě v Ústí nad Labem. Vystudoval obor šperk na Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou, později se učil o skle u Jiřího Harcuby na VŠUP a intermediální tvorbu u Adély Matasové, studoval i na americké Pilchuck Glass School. S manželkou učil v německém Bild-Werku, přednášel i v Corning Glass Studio v USA a v Marinha Grande v Portugalsku. Zabýval se výzkumem využití nanovláken a počítačem řízeného světla v kombinaci se zrcadly.

Hana Košťálová
Vystudovala FF UK v oboru čeština a pedagogika. Působila jako národní koordinátorka, lektorka a certifikátorka programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT), společně s manželem založila sdružení Kritické myšlení, které o rozvoj RWCT v Česku pečuje. Učila na PedF UK, vede pedagogický kurz o kritickém myšlení a dialogické výuce na VŠE. Je programovou ředitelkou projektu Pomáháme školám k úspěchu, lektorkou a členkou expertní rady Učitele naživo. Podílí se na projektech lepšího učení žáků a je spoluautorkou řady publikací. Od ministra školství obdržela medaili MŠMT II. stupně.
Jak podporovat lepší učení žáků v našich školách
Světová komunita vzdělavatelů se shoduje na tom, že v učitelích dříme obrovský potenciál pro změny v celém systému. Lze ho uvolnit skrze systematickou, dobře organizovanou a vedenou spolupráci při společném profesním učení. Ne každé setkávání pedagogů a ne každá diskuse mezi nimi skutečně vede k profesnímu učení, které proměňuje učitelovu praxi tak, aby to mělo dopad na lepší učení žáků. Jaké zásady je potřeba respektovat a jaké podmínky vytvářet, aby pedagogové mohli stát v čele pedagogického rozvoje ve vlastní škole i v celém systému? Co se osvědčuje v praxi a co potvrzují výzkumy? Jak do konceptu společného profesního učení pedagogů zapadá práce s kurikulem?

Jan Musil
Absolvent VŠ v oboru jaderné elektroenergetiky Jan Musil zahájil svoji profesní kariéru v Akademii věd ČR se zaměřením na plazmové technologie a nové materiály. Kromě toho externě přednášel na ZČU na katedrách fyziky a fyzikální metalurgie a materiálů. Působil i na VŠE Praha. V zahraničí pobýval na univerzitách v USA a Německu, přednášel na konferencích v Americe i Evropě, kromě toho vedl mezinárodní projekty, publikoval v mezinárodních časopisech a je autorem dvou patentů. Také například pracoval jako generální ředitel ŠKODA POWER v průmyslu, byl předsedou poradního orgánu ministra průmyslu a obchodu, Rady pro inovace a konkurenceschopnost. V Bruselu byl členem komise Industry Fusion Committee pro přípravu výstavby plasma fúzního reaktoru ITER ve Francii. Je také jedním ze spoluautorů knihy Základní podnikání a nyní se věnuje poradenské a konzultační činnosti.
Stavba mostu: Jdeme ve vzdělávání a požadavcích moderního průmyslu stejnou cestou?
Příspěvek se zabývá otázkou, zda trendy ve vzdělávání odpovídají potřebám moderního průmyslu, jaké znalosti a dovednosti získané vzděláním jsou důležité pro úspěšné zapojení do práce – od základních postupů v průmyslu až po klíčové činnosti technického a technologického pokroku. Otevírá diskuzi o možných dopadech odklonu od vzdělávání zaměřeného na znalosti uložené v paměti směrem k práci s daty, digitalizaci a umělé inteligenci. V poslední části je nastíněn pohled na proces sbližování vzdělání a potřeb praktického života.
Témata workshopů
Nová informatika
- Jan Juříček – Programování her na základní škole
-
Cyril Brom a Anna Drobná – Datová Lhota: O digitálních technologiích zábavně
-
Aleš Dlouhý – Umělá inteligence na základní škole
- Tomáš Bartůněk – S ozoboty na cestách
- Jindra Drábková a Jan Berki – Modely napříč obory
- Martin Gembec – Algoritmizace a programování s VEX GO
Digitální kompetence
- Aleš Kozák – Od schématu po simulace v hodinách fyziky
- Iva Loužecká – Digitální bádání s vodou aneb Nebuďte pod tlakem
- Karel Malík – Digitální jednohubky v zeměpise
- Markéta Čonková – Digitální gramotnost si s LEGO rozumí
- Pavla Beňová – Jaro pro alergika
- Miroslava Ježková – Nekonečný příběh: „Fantazie, to není představovat si, co věci nejsou, ale udělat něco, co by mohly být.“ Karel Čapek
- Jovanka Rybová – Pohádka a technologie
- Petra Lexová – Cizí jazyky s digitálními nástroji: Zábavněji, rychleji, efektivněji!
- Petra Slámová – Učební styly: Jak se kdo učí?
- Edita Roberts – Lapkové na okreskách
- Markéta Emmer Illová – Objevné cesty
- Kateřina Müllerová – Tipy na zajímavé aktivity do hodin fyziky a chemie na různých úrovních SAMR modelu
- Jan Hájek – Úniková výzva plná čísel a hádanek
- Barbora Jeřábková – Jak se učit vnímat svět prostřednictvím (nejen) kreativních technologií
