Studenti pomocí AI nebudou podvádět a učitelé nepřijdou o svoji práci, uklidňují autoři KYBcastu
14. 9. 2023
Dřív se indiáni báli, že foťáky kradou duše a učitelé, že s nástupem Wikipedie ztratí studenti zájem o výuku. Ani jedno se nakonec nepotvrdilo, přesto nyní pedagogové nedůvěřují fenoménu jménem umělá inteligence (AI). Školští pracovníci se opět bojí negativních jevů nové platformy namísto toho, aby se s ní snažili pracovat. Podle Václava Maněny a Pavla Matějíčka z KYBcastu ale není strach na místě.
S vývojem nových přelomových technologií dojde v brzké budoucnosti ke změně trhu práce. Zatímco někteří pracovníci se budou muset přiučit v rámci své profese určité, primárně digitální, dovednosti – zde hovoříme o upskillingu, jiní budou muset kompletně změnit svoji profesi, což se nazývá reskillingem. A tak když nyní do škol dorazila zdokonalená umělá inteligence (AI), část pedagogů se bojí o své místo ve školství. Přesto se jich na rozdíl od jiných odvětí bude primárně týkat „pouze“ upskilling.
IT expert Pavel Matějíček uklidňuje, že obavy kantorů nejsou na místě. Podle něj to naopak může vést k redefinici role učitele. „Měl by to být průvodcem života pro děti než někdo, kdo ověřuje, že se správně zvládly nabiflovat dané znalosti. Všichni víme, kdy se podepsala Zlatá bula sicilská, ale už málokdo ví, co přesně to znamenalo. Pak má mozek plně nabitý znalostmi, které reálně nevyužiješ,“ připustil Matějíček, s čímž souhlasí i jeho kolega Maněna.
Matějíček dále popsal, že AI může kantorům mimo jiné pomáhat při přípravě na hodiny. Podle něj může pomoct vymyslet například patnáct aktivit, zatímco pedagogy by napadlo pouze osm. I to je podle něj budoucnost výuky.
Jenže navzdory výraznému pokroku v oblasti AI jde stále o nedokonalou formu, která lže, zdůraznil Maněna. Důvodem nemusí být vypočítavost či snaha uvést lidi v omyl, ale strach ze selhání nebo zklamání. „A právě ověřování informací a kritické myšlení nabydou ještě více na významu. Učitelé se tedy rozhodně nemusí bát o svoji práci, ale možná budou muset trochu změnit svoji roli,“ myslí si středoškolský pedagog Maněna.
Rozšiřme výuku kritického myšlení, prosí experti
S nedokonalostí AI na jedné straně musí přijít na té druhé snaha a schopnost informace ověřovat. Z toho důvodu experti z KYBcastu volají po tom, aby se lidé zaměřili daleko víc na výuku kritického myšlení, jelikož jedině kritický přístup k přijímaným informacím může lidi ochránit před dezinformacemi. Těch se může umělá inteligence dopustit nechtíc, existují ovšem i lidé, kteří AI mohou právě k těmto účelům záměrně zneužít.
Maněna si také myslí, že lidstvo, v zájmu svého přežití, bude muset AI v budoucnu regulovat, aby nedošlo k jejímu plnému odtržení a autonomii. „Pak by mohlo dojít k tomu, že si umělá inteligence vyhodnotí, že je lidstvo pro planetu tou nejhorší skupinou obyvatel a zkusí nás regulovat nebo eliminovat.“
Více z 11. dílu s názvem Proč se učitelé bojí umělé inteligence najdete kanálu YouTube Národního pedagogického institutu či ve všech podcastových aplikacích.
Připravil: Tomáš Matoušek
