Podpora středních odborných škol v procesu digitalizace

Září 2025 – výuka podle aktualizovaného ICT kurikula začíná

Právě v souvislosti se vzděláváním je jedním z důležitých mezníků září 2025, kdy začínají střední odborné školy ve všech kategoriích vzdělání vč. konzervatoří a lyceí povinně vyučovat ve všech ročnících podle aktualizovaného ICT kurikula. Co je pro učitele nejnáročnější a kde mohou najít podporu?

Na setkáních s pedagogy SOV se s velkým ohlasem setkávají konkrétní příklady aktivit a tipy na využití digitálních nástrojů ve výuce jednotlivých předmětů. Je to pochopitelné, nicméně i tady platí známé rčení: dej člověku rybu a nasytíš ho na jeden den, nauč ho rybařit a nasytíš ho na celý život, které bývá přisuzované čínskému filozofovi Lao-c'. „Naším cílem je naučit pedagogy, jak digitální kompetence rozvíjet i při přípravě na další hodiny, která už nebude úzce vázaná na naše hotové aktivity. Proto se jim snažíme dávat i prut,“ říká Eva Fanfulová z Národního pedagogického institutu ČR (NPI ČR), která je v projektu NPO 3.1 DIGI odbornou garantkou digitálních kompetencí. Dodejme, že s prutem přichází také nabídka know-how, jak rybařit bezpečně a naučit se poznávat i ryby, jejichž konzumace může být riziková. Workshopy, kurzy a další akce spojené se sdílením zkušeností, které pro učitele prezenčně i online pořádá NPI ČR, proto nabízejí kromě žádaných ochutnávek ryb i příležitosti k rybaření.

Kompletní nabídku najdete na stránkách digitalizace.rvp.cz

DIGI roadshow pro SOV

V dubnu 2025 se v Plzni, Olomouci, Jihlavě a Praze učitelé středních odborných škol sešli na půldenní DIGI roadshow s odborníky a lektory, aby si vyzkoušeli, jak smysluplně využívat digitální technologie ve výuce, a získali aktuální informace k revizím RVP SOV v informatické oblasti.

V praktických workshopech zaměřených na rozvoj digitálních kompetencí učitelů i žáků nešlo zdaleka jen o aplikace, ale o konkrétní metody a strategie, jak využít digitální nástroje vč. umělé inteligence ve výuce tak, aby byly pro žáky přínosné z hlediska jejich budoucího pracovního uplatnění i osobního a občanského života. Došlo i na inspirace pro novou informatiku v kontextu odborného vzdělávání.

Digitální technologie: od bezpečnosti školy po využití ve výuce

V pestré nabídce programů na krajských pracovištích NPI ČR se účastníci DIGI roadshow dozvěděli od odbornice na kybernetickou bezpečnost Miriam Sedláčkové, jak na ICT plán rozvoje školy a jak přitom maximálně využít možnosti školy ke kvalitnímu zajištění kyberbezpečnosti.

S Miroslavem Staňkem, který se zabývá metodikou zavádění technologií do přírodovědných předmětů, si vyzkoušeli využití digitálních nástrojů v rámci fyzikálních, chemických, biologických a environmentálních pokusů. Seznámili se s různými digitálními měřicími čidly a senzory i s možnostmi digitálních výstupů výsledků měření a zamýšleli se nad rozvojem informatického a algoritmického myšlení žáků v přírodovědných předmětech.

Evropa očima žáků: týmová práce a digitální výstupy

Miroslav Slowik z Pedagogické fakulty TUL nabídl didaktickou dílnu zaměřenou na kompetenční výuku. Představil učební blok s tématem Evropa včera a dnes, integrující dějepis, geografii a základy společenských věd, v jehož rámci žáci vytvářejí různé výstupy (mapy, texty, audio i video), mohou se vzájemně inspirovat a s případnou pomocí učitele si rozdělovat role v týmu při vyhledávání zdrojů, tvorbě scénáře i při vlastní realizaci. Lenka Blehová, která vyučuje matematiku a informatiku na pardubickém gymnáziu, otevřela s účastníky svého workshopu téma, kam s učivem „staré informatiky“. Společně uvažovali o zařazení digitálních kompetencí do tematických plánů jednotlivých předmětů i o potřebě diskuze a spolupráce učitelů ve škole v souvislosti s nastavením pravidel, kdo co učí a kdo na co navazuje. Digitální technologie a rozvíjení digitálních kompetencí přináší do výuky nové formy – a s nimi i potřebu efektivně kombinovat poměr mezi frontální a skupinovou výukou.

Umělá inteligence v praxi: od modelování po hravou zkušenost

Velkému zájmu pedagogů SOV se těšilo téma umělé inteligence, které jim lektoři nabídli hned z několika úhlů pohledu. Například s bohemistou a historikem Lukášem Borovičkou účastníci zkoušeli využití AI při práci s textem od vyhledávání odborného textu na základě dostatečně konkrétních kritérií přes shrnutí textu po úvahu nad textem z pohledu vybrané otázky. Učitelé si ověřili, že tyto metody se dají využívat na různých úrovních obtížnosti.

Jan Jirátko, ICT metodik a ředitel SPŠ E. Kolbena v Rakovníku, nabídl AI trochu jinak: učitelé se seznámili s několika konkrétními nástroji, a to s COCO datasetem – sadou pro detekci, segmentaci a popisování objektů, s webovým nástrojem Teachable Machine umožňujícím rychlé, snadné a přístupné vytváření modelů strojového učení (od shromažďování a třídění dat do tříd a kategorií přes trénování modelu po export vlastního modelu pro různé projekty, weby, aplikace aj.) či s online hrou Quick Draw, při níž hráč v omezeném časovém limitu kreslí obrázek a AI hádá, co to je. Veřejně sdílená datová sada je zároveň ukázkou postupu strojového učení.

AI: silné stránky, slabé stránky i pravidla

Eva Fanfulová a Ivana Böhmová z NPI ČR se zabývaly praktickými otázkami, kdy dává AI ve výuce smysl a kdy naráží na své limity. Na praktických ukázkách účastníci zjišťovali, kdy šetří čas, ale i kdy mohou být její výsledky zavádějící. Například při práci s rozšířenými jazykovými modely může být generativní AI při dobrém promptování užitečným pomocníkem při práci s texty (výtah, vysvětlení, opravy…) či obrázky. S ohledem na to, že jde o jazykový model, při práci s výpočty či grafy nemusí vždy podávat uspokojivé výsledky a je nutné sledovat, s jakými vstupními daty model pracuje.

Ondřej Neumajer, který má v NPI ČR na starost digitální vzdělávání, účastníkům DIGI roadshow připomněl, že jsou jim k dispozici materiály metodické podpory pro SOV v oblasti digitálních kompetencí, informatického myšlení i k obsahům nové informatiky, dále Doporučení školám pro využívání umělé inteligence na základních a středních školách. Informoval také o připravovaném výkladu doporučení k regulaci AI ze strany Evropské unie dotýkající se otázek, které mnozí pedagogové a ředitelé škol řeší v souvislosti s žákovským zneužíváním nástrojů AI ke generování celých zadaných prací a studijních úkolů.

Digitalizace a změna pohledu

„Pro lektora je vždycky velmi milé, když si ve zpětné vazbě účastníků přečte ocenění nebo když ho někdo na základě své zkušenosti pozve, aby udělal workshop přímo v jeho škole pro ostatní učitele. Na druhou stranu z hlediska našich kapacit nemůžeme dlouhodobě a v širším měřítku poskytovat školám podporu tímto způsobem. Proto se v metodické podpoře zaměřujeme také na materiály, které budou mít dlouhodobou trvanlivost a budou široce dostupné,“ vysvětluje garantka digitálních kompetencí projektu NPO 3.1 DIGI Eva Fanfulová.

I nové cesty vedou k cíli

Digitální nástroje přinášejí do výuky nové možnosti a umí zrychlit či zautomatizovat určité rutinní úkoly. Právě u druhé charakteristiky se někteří pedagogové zarazí. Nehrozí, že žáci kvůli technologiím nebudou například umět počítat nebo zvládat gramatiku češtiny, tedy nástroje důležité i pro další vzdělávací oblasti? Eva Fanfulová k tomu říká: „Vzpomínám si, jak jsem při svém středoškolském studiu vnímala nechuť učitelů technických předmětů přejít z logaritmického pravítka na kalkulačky. Argumentovali, že logaritmické pravítko nám dává dovednost pracovat s řády. To je pravda. Ale není to důvod u něj zůstat – také další generace žáků se v řádech orientují, i bez ‚logára‘. Rozumím pocitu těch učitelů. Je to bolestné, když najednou něco, co umíme, co jsme měli nadrilované, nemůžeme předat a děti to nebudou umět. Otázka je, jestli právě tohle budou potřebovat. Technologie přinášejí do vzdělávání obrovskou změnu myšlení a pohledu.“

Důležitější je znát principy než aplikace

„V aplikačním softwaru pro matematiku mohou žáci dělat věci, které doteď rýsovali ručně. Například u grafu na přímou úměrnost si mohou udělat víc pokusů, aby viděli, jak se přímka pohybuje. A možná právě přes tento nástroj víc pochopí, jak se s koeficientem mění úhel sklonu. Kdyby to dělali ručně, soustředí se na vlastní rýsování, nakreslí sotva dva grafy a nepochopí nic. V aplikaci si mohou během pár minut udělat několik změn, které názorně ilustrují, jak celá úměrnost funguje,“ vysvětluje Eva Fanfulová a dodává: „Můžeme určité úlohy řešit s technologiemi i bez nich, srovnávat výhody a nevýhody. A někde zjistíme, že bez nich je to lepší. Zároveň se učíme používat v digitálních nástrojích právě ty funkce, které nám v daném případě přinesou něco pozitivního, co budou žáci potřebovat, aby porozuměli principu, například jak funguje vzorec.“ Znát základní princip je podle Evy Fanfulové důležité i pro aplikace do dalších oborů. Dokonce podstatně důležitější než znát konkrétní nástroj či aplikaci: „Pokud rozumím principu, mohu použít různé nástroje, například místo Excelu jiný tabulkový procesor. Nejde o nástroj, ale o účel použití.“ Koneckonců s každou aktualizací se konkrétní nástroje trochu mění, takže nadrilovat si určitý postup bez porozumění dlouho nevydrží.

Digitální kompetence v jednotlivých předmětech

„V praxi se nejednou setkáváme s představou, že když učitel s žáky v hodině použije technologie, má v oblasti digitálních kompetencí takříkajíc splněno. Jenže to tak úplně není. Při rozvíjení digitální kompetence jde o sledování posunu žáka při tom, jak technologie používá – jestli mu prakticky a především smysluplně pomůžou při řešení problému,“ objasňuje Eva Fanfulová.

Přehledný průvodce na webu o digitalizaci RVP věnované SOV v sekci materiály pro předměty nabízí v každé kategorii vzdělání (M, L0, L5, H, E, J) stručný přehled, k čemu má využití digitálních technologií vést v dané vzdělávací oblasti. Např. u H oborů v oblasti přírodních věd jde o to, podpořit schopnosti žáků provádět jednoduché experimenty, řešit praktické problémy, zpracovávat data, prezentovat výsledky. A následují tipy, jak lze rozvíjet digitální kompetence ve fyzice, chemii, biologii/ekologii.

Připravujeme: Metodické karty s příklady na míru

Součástí podpory pro učitele jednotlivých oborů budou metodické karty pro rozvoj digitálních kompetencí. „Spojuje se v nich, jak na to, s příklady aktivit, při nichž se daná digitální kompetence může rozvíjet,“ vysvětluje Eva Fanfulová. Konkrétní odborné zaměření oborů už napovídá, jaké digitální technologie a jak se v daném oboru využívají, proto se metodické karty zaměřují primárně na rozvíjení digitálních kompetencí ve všeobecných vzdělávacích oborech. Ovšem nechybí ani konkrétní příklady zacílené na širokou paletu odborných profesních zaměření. Jednotlivá karta se věnuje vždy určité dílčí digitální kompetenci a jejímu uplatnění – navíc se tu promítá gradující úroveň podle kategorií oborů. „Bavíme se o jednom tématu, ale v různé náročnosti a hloubce, do které jdeme. Své si najdou vyučující E oborů i těch maturitních. Je na tom vidět, jak lze hlavní princip aktivit využívat diferencovaně,“ doplňuje garantka.

NOVINKA: Metodické karty s příklady ke stažení

• Metodické karty pro všeobecně vzdělávací obory ve všech kategoriích SOV

• Jedna karta pro každou dílčí kompetenci s příklady uplatnění podle vzdělávacích oblastí

• Jedna karta – jedno téma v různé úrovni náročnosti

• Přehledná grafická úprava

• Připraveno ke stažení

Každá karta nabízí dvě oblasti zacílení:

• Jedno téma s různou náročností a hloubkou s ohledem na gradující úroveň od E/J až po M kategorii vzdělávání

• Konkrétní příklady zacílené na různá odborná profesní zaměření – posílení významu všeobecné složky vzdělávání ve vztahu k odbornosti oboru

Učitelé sobě: prohlédni – pochopíš – využiješ

Členy týmu metodiků jsou i aktivní středoškolští pedagogové. Slovy Evy Fanfulové: „Je důležité, aby se na tvorbě podpory podíleli učitelé. Umějí nejlépe vytvořit úroveň pro danou kategorii vzdělávání a přinášejí cenné podněty. Sada materiálů s příklady a vysvětlením, jak na to, může být ve školách dobrým pomocníkem i vedoucím předmětových komisí, ICT metodikům, managementu školy. U karet k informatice učitelé říkali, že když vidí konkrétní příklady, najednou přijde AHA efekt, říkají si, tohle mě nenapadlo. Myslím si, že u digitálních kompetencí by to mohlo být stejné.“

AI jako nový digitální nástroj

„V novém informatickém kurikulu pro SOV jsou témata umělé inteligence zahrnuta jak v nové informatice, kde je zaměření hlavně na strojové učení, tak v digitálních kompetencích. Umělá inteligence je zahrnuta ve všech kategoriích vzdělávání, tzn. i v oborech pro pomocné profese. Umělou inteligenci bereme jako integrovanou součást, nikoliv jako zvláštní, paralelní téma. Přidává do jednotlivých vzdělávacích oblastí nové nástroje, nové způsoby práce. Někde nahrazuje staré způsoby, někde rozšiřuje možnosti,“ vysvětluje Eva Fanfulová.

K tomuto dynamickému fenoménu nabízí NPI ČR pedagogům webináře a kurzy, na webu digitalizace.rvp.cz jsou dostupná doporučení pro využívání AI ve škole, najdete tu užitečné a inspirativní informace ve formě podcastů, videí nebo článků.

Spuštěny Europass dodatky k osvědčení

Řada škol věnovala pozornost novým informatickým tématům i digitálním kompetencím v různých formách již dříve, některá gymnázia a střední školy zahájily výuku podle revidovaného ICT kurikula na dobrovolné bázi v předstihu. Mnozí z nich uvítají, že od dubna 2025 je spuštěna pro střední školy databáze Europass dodatků k osvědčení pro absolventy počínaje školním rokem 2024/25. Dodatek je pro ně hmatatelným výstupem dokládajícím odborné i obecné kompetence v této oblasti a mohou jej uplatnit při hledání studia, práce nebo brigády v tuzemsku i v zahraničí.