Nová informatika nás přibližuje k tomu, co je v zahraničí běžné
před 4 lety
Rozhovor s Petrou Boháčkovou, která patří mezi nejaktivnější a nejvýraznější propagátory nové informatiky ve školách. Je zároveň zástupkyní ředitele ZŠ Dr. Edvarda Beneše v Praze 9.
Co je pro vás na změně RVP to nejpodstatnější?
Pro mě je důležité, že informatika nebude jen o práci s nějakým kancelářským balíkem Wordu a Excelu, ale že se změní celé pojetí informatiky. I směrem k programování a třeba k robotům. Informatika teď bude hlavně o informatickém myšlení.
Co je to informatické myšlení a k čemu je třeba ho rozvíjet?
Je to něco, co všichni děláme denně a ani si to neuvědomuje. Informatické myšlení nám pomáhá správně logicky myslet. Takovým dobrým příkladem informatického myšlení je třeba psaní receptu. Je to logické přemýšlení o posloupnostech. Když to hodně zjednoduším, je to třeba i to, že když ráno vyrazím z domu, naplánuju si vše tak, abych se nemusela dvacetkrát vracet, a cestu si naplánuju tak, abych během ní vyřešila všechny úkoly.
Co budou nové revize znamenat pro školy?
Co se organizace výuky týče, v novém RVP byly hodinové dotace některých oblastí na prvním i druhém stupni sníženy a uvolněné hodiny dostává informatika. Tím se její hodinová dotace na obou stupních základní školy zvýší. A určitě se bude muset změnit samotný obsah školních vzdělávacích programů, který se týká informatiky, to je jasné.
Nepůjde jen o informatiku jako předmět, digitální gramotnost jako klíčová kompetence by se měla zásadně propsat i do dalších předmětů…
Ano. A mně se na tom i líbí, že aby se tohle opravdu stalo, tak na každé škole budou muset vzniknout nějaké mezioborové týmy, pokud už je nemají. A ty týmy mezi sebou budou muset spolupracovat a vytvořit nebo upravit svoje stávající vzdělávací programy tak, aby se digitální gramotnost skutečně vepsala do celé výuky. Jinak, modelové ŠVP se dají najít na imysleni.cz.
Vy sama hodně do výuky zapojujete ICT, napadají vás takhle z voleje nějaké příklady mezioborových prolnutí informatiky a ICT?
Vezměte si třeba takový mobil, to je něco, s čím žáci pracují denně, a přitom se to dá krásně využít do výuky. Třeba si můžete v hodině biologie natočit zpomalený záběr nebo časosběrný materiál toho, jak rozkvétá květina. Když na fotoaparát na mobilu nasadíte makro objektiv, který se dá pořídit třeba na AliExpressu za pár korun, s tím jdou pak dělat fantastické věci. Anebo taková jednoduchá aktivita, kdy třeba dějepisář vyfotí věž a rozpošle ji dětem se zadáním: označte mi na fotografii prvky, podle kterých poznáte, že se jedná o gotiku. Dole v rohu se podepište, pošlete mi to zpátky. Velice jednoduché. A potom se nabízí tvorba vlastních digitálních materiálů, fotografií, videí, mohu využít i různé aplikace, které vytvářejí třeba audioknihy. Takže na angličtinu můžu mít třeba jen namluvenou nějakou instrukci, co děti mají udělat, nakreslit, vyfotit, zase si ji uložím do té knihy v té aplikaci, rozpošlu dětem, ty si to poslechnou, udělají, co mají udělat, a je to zároveň krásná ukázka toho, že tomu děti rozumějí. Já sama ráda používám programovatelnou desku Micro:bit, za pomoci které si v hodinách fyziky můžeme vytvořit zkoušečku toho, která látka je vodič a která látka je izolant – žáci si to ale celé musí napřed sami naprogramovat.
Jak myslíte, že jsou školy na něco takového připravené?
To se nedá úplně zobecnit. Určitě jsou školy, které jsou velmi dobře připravené. Vím o několika školách, které se chtějí zapojit hned v září, jsou zabezpečené personálně a do výuky nové informatiky se mohou pustit hned. A pak jsem si jistá, že jsou na druhou stranu školy, které možná ani nepočítaly s tím, že nějaká revize bude dokončena. Školám může pomoci i web revize.edu.cz.
Jak je na tom vaše škola?
Nás čeká rozhodnutí, jestli se zapojit už od září nebo až za rok. Myslím, že letos to ještě nebude, musíme se na to připravit především personálně, pro nás to znamená sehnat nejméně jednoho učitele navíc, možná i víc.
Personální otázka bude asi klíčová pro většinu škol…
Otázka „kdo to bude učit“, je samozřejmě nasnadě. Možná pomůže novela zákona o pedagogických pracovnících, díky které budou moci na druhém stupni učit i odborníci. I když… plat ve školství je rozhodně lepší, ale ve srovnání s tím, kolik si vydělá třeba programátor, je to asi pořád méně.
Na co by si školy měly dávat pozor? Ze své zkušenosti tam určitě vidíte spoustu háčků a slepých uliček, kterým bude třeba se vyhnout.
Dovedu si například představit, že spousta škol uvítá, že může využít roboty. Je možné za ně utratit hodně peněz (samozřejmě pokud se škola tak rozhodne a peníze na nákup má nebo nějak získá), protože na trhu je spousta robotů, které se dají využít ve výuce, a myslím si, že by si školy měly dát pozor, aby se nezahltily různými pěknými roboty, ale měly by přemýšlet nad tím, co vlastně chtějí žáky naučit a třeba takové vybavení kupovat až potom, co si toto ujasní.
Koho by nebavilo kupovat si krásné hračky a hrát si s nimi…
Musím říct, že i mě to k tomu svádí (smích). Školy by si měly skutečně naplánovat, co vlastně chtějí informatikou dosáhnout, jestli třeba chtějí využít jenom ty nástroje, které jsou dostupné na internetu, anebo si chtějí nakoupit ještě nějaké další vybavení třeba ve formě těch robotů.
Jak jsou na novou informatiku připraveni žáci? Potká se to s tím, co už vědí a znají?
Děti běžně využívají svá mobilní zařízení, ale zdá se mi, že spíš ke konzumaci obsahu než k nějakému vytváření. Myslím si, že většina dětí moc neví, jak mobil funguje nebo co je za tím, že si mohou zahrát nějakou hru. Bylo by dobré, kdyby vyučování nové informatiky pomohlo třeba k hlubšímu pochopení, jak třeba mobilní zařízení fungují nebo co se s nimi dá dělat. Děti mají, myslím si, oproti nám trošičku výhodu ve smyslu, že se nebojí kliknout a že se nebojí něco vyzkoušet.
Dá se říct, že distanční on-line výukou jsme do fáze vyučování nové informatiky vstoupili už vloni a že revize vzdělávacího programu je už jen takovým formálním utvrzením toho, co se beztak děje?
Výuka práce s ICT skutečně v tuhle chvíli probíhá i jen tak mimochodem, už jen tím, že žáci a učitelé používají nějaké prvky ICT pro svoji komunikaci a pro práci při distanční výuce. A on-line výukou se bezesporu zvyšuje i digitální gramotnost učitelů. Předpokládám, že když se zvýší digitální gramotnost učitelů, tak se zvýší i digitální gramotnost dětí. A snad se to pak projeví i v běžné výuce, až zase jednoho dne nastane.
Petra Boháčková
Vystudovala Pedagogickou fakultu UK, obor učitelství fyzika – základy techniky. Postupně si dostudovala angličtinu a environmentální výchovu. Aktuálně učí na Základní škole Dr. Edvarda Beneše v Praze 9 – Čakovicích fyziku, anglický jazyk a environmentální výchovu a je tady také zástupkyní ředitele.
Je členem GEG Učte s námi, ambasadorkou eTwinningu, vedoucím ambasadorem Future classroom lab European schoolnet, od prosince 2014 také Apple Professional Development Trainer a v roce 2015 získala titul Apple Distinguished Educator.
Ve svých hodinách využívá kromě iPadů i různé roboty, především Ozoboty, Dashe, Beeboty a zařazuje do výuky i práci s Micro:bity. Velmi ji zajímá rozšířená realita, takže ani ona v jejích hodinách nechybí. V roce 2019 byla finalistkou Global Teacher Price. V roce 2020 získala v soutěži Albertus zvláštní cenu poroty za informatiku.
Pravidelně publikuje na blozích: