Jeden salát po měsíci ve fastfoodu vás nevytrhne, stejně je to s digitálním detoxem

Digitální věk je sice dobrým sluhou, ale zato špatným pánem. Asi většina lidí zná situaci, kdy se nedokáže odpoutat naplno od své práce a i večer, například v posteli, ještě kontroluje firemní e-mail, zdali nám šéf neposlal novou zprávu a podobně. Jenže v určitou chvíli lidé potřebují takzvaný digitální detox, který by neměl být pouze na oko a slzou v moři. IT experti z KYBcastu navíc radí omezit i sociální sítě.

„Například Instagram vychází jako nejvíce depresivní sociální síť, protože na ní všichni ukazují pouze to dokonalé ze svého života. Takže v momentě, kdy na tebe vše padá a nedaří se ti, jenom to prohlubuje tvoji depresi,“ vysvětlil IT expert Pavel Matějíček svému kolegovi Václavu Maněnovi v jejich podcastu KYBcast. Upozorňuje přitom posluchače na zásadní věc: „Často tím bývá narušeno duševní zdraví a snaha to řešit přichází většinou pozdě.“

Podle Matějíčka se duševní pohoda lidí zlepší už ve chvíli, kdy odloží mobil, nesjíždí sociální sítě a neporovnávají se s druhými. „Ale k tomu je potřeba dojít. Cesta začíná tak, že omezíš digitální život a vracíš se do toho reálného,“ dodal ještě Matějíček. Neodpustil si ani poznámku, že lidé, kteří tráví na sociálních sítích, primárně na Facebooku a Twitteru, většinu svých dní, bývají často zahořklí až toxičtí.

Podle Matějíčka se duševní pohoda lidí zlepší už ve chvíli, kdy odloží mobil, nesjíždí sociální sítě a neporovnávají se s druhými. „Ale k tomu je potřeba dojít. 

Cesta začíná tak, že omezíš digitální život a vracíš se do toho reálného,“ dodal ještě Matějíček. Neodpustil si ani poznámku, že lidé, kteří tráví na sociálních sítích, primárně na Facebooku a Twitteru, většinu svých dní, bývají často zahořklí až toxičtí.

Účinnou zbraní proti negativním projevům na sociálních sítí může být právě detox. Je potřeba ale rozlišit, jestli jde pouze o úpravu zvyků, které vedou ke zlepšení wellbeingu, jako například nekontrolování pracovního e-mailu večer, nebo skutečně snížení denní doby na digitálních zařízeních. „Můžeš k tomu přistupovat, jak je jen libo. Ale aby to mělo výsledky, vyžaduje to konzistentnější období a tvrdou disciplínu,“ myslí si Matějíček.

Vysvětluje, že když budete celý měsíc chodit do fastfoodu, jedna změna vás pak nespasí. „Když si pak jednou dáte salát, tak to prostě nepomůže. Stejně tak jako když trávíte šest hodin u počítače a pak ho na den vypnete, tak to taky nemá správný efekt. Pokud cítíte, že je toho na vás už hodně, je dobré vyhledat odborníka, který vám s detoxem skutečně pomůže.“

Nechtějme po dětech to, co sami nedokážeme

Maněna, který je navíc středoškolský učitel, apeluje na všechny posluchače rodiče, aby byli féroví vůči svým dětem. Vysvětluje, že těžko můžeme dětem nastavovat tvrdá pravidla, jak mají či nemají používat například mobilní telefony a sociální sítě na nich, když sami bez digitálních technologií nevydržíme. „Můžu říkat dětem horem dolem, že by neměly být na TikToku, ale když budu každých pět minut kontrolovat firemní e-mail, tak to asi taky nebude to nejlepší,“ zdůraznil.

Co je to FoMo, jak se u nás projevuje, jak změnit nastavení vlastní hry – našeho života – a mnohem více se dozvíte v 24. díle KYBcastu. Pustit si jej můžete na YouTube profilu NPI či ve všech podcastových aplikacích.

Připravil: Tomáš Matoušek

Přehrajte si celý 24. díl KYBcastu