V devadesátkách jsme si zvykli na obsah zadarmo, odpovídá IT expert Matějíček studentce, proč si Facebook nechává platit za službu bez reklam
20. 5. 2024
Třicet let byli uživatelé internetu zvyklí na online služby zadarmo. Ať už šlo o vyhledávače, správce e-mailových schránek nebo zpravodajství. Jen málokomu ale došlo, že každá služba, i ta na internetu, je zmonetizována, a to například sledováním chování uživatelů nebo cílením reklam podle toho, co je zajímá, vysvětlují IT experti podcastu KYBcast a dodávají: obsah na internetu nikdy zadarmo nebyl.
Přestože to tak na první pohled mohlo vypadat, žádný obsah na internetu nebyl nikdy zdarma z dobroty srdce poskytovatelů daných služeb. Přestože uživatelům jejich používáním nevznikal žádný dluh, platili něčím vzácnějším, než jsou peníze. Dobrovolně o sobě totiž odevzdávali všemožná data, a to včetně těch nejcitlivějších.
Chcete se přihlásit k nějaké službě? Kromě svého jména a příjmení odevzdejte i informace o svém e-mailu, v horším případě i své telefonní číslo, které potvrďte přijatým kódem, že nejde o žádná Hausnummera, neboli smyšlená čísla. Jenomže uživatelé, ve snaze rychleji konzumovat vytoužený obsah, mnohdy ani nečtou vyskakující informační okna, a hned vše potvrzují. Pokud by se na chvíli zastavili a přečetli si, co jim daná služba píše, možná by se divili.
„Někdy v devadesátých letech jsme si zvykli, že je obsah na internetu zadarmo, on ale nebyl. Byla nám servírována personalizovaná reklama, k tomu cookies. A to vše sloužilo k tomu, aby vás to na internetu sledovalo a mohlo to o to lépe cílit reklamu,“ objasňuje taktiku etický hacker a IT expert podcastu KYBcast pod Národním pedagogickým institutem ČR, Pavel Matějíček. Podle něj zlom nastal ve chvíli, kdy majitelé internetových portálů museli povinně zveřejňovat možnost, zda lidé souhlasí s využíváním cookies.
Podle Matějíčka v tu chvíli došlo k efektu, že s tím lidé logicky příliš nesouhlasili. „A lidem, kteří na tom vydělávali, to začalo ubírat peníze,“ usmívá se a vysvětluje, že v případě, že člověk s cookies souhlasil, věděli o něm majitelé webu jako například mapy.cz a podobně informace typu, odkud člověk je, co se mu líbí, co rád sleduje, co ho na internetu zaujalo a podobně.
Češi nejsou mediálně gramotní
Jak Matějíček v posledním díle KYBcastu dále zmínil, platí si za symbolickou částku měsíční předplatné zahraničních zpravodajských webů. Zatímco mu to přijde normální, v Česku si teprve na obsah za „paywallem“ (místem, za které se dostanou pouze platící uživatelé) zvykáme. Existuje ale nebezpečí, že někteří čtenáři si na tento druh žurnalistiky nikdy nezvyknou. „Může to přinést dost problémů u určitého typu populace, protože v Čechách není moc dobrá mediální gramotnost,“ vyjádřil Matějíček obavy.
„Tohle je ale spíš problém mojí generace,“ hájil mladší populaci středoškolský učitel a další autor KYBcastu, Václav Maněna. „Dnešní děti nevyrostly na tom, že jsou piráty kvůli poslechu hudby. Pro ně je už dneska normální, že mají Spotify,“ vysvětluje Maněna a věří, že i konzumace zpráv na internetu pro ně bude brzy přirozenou součástí jejich života. Matějíček se ale obává, že Maněnou zmíněná generace Z už nečte. „Většina z nich konzumuje pouze obsah ze sociálních sítí,“ mrzí ho.
Jak se bránit tvrdšímu zacílení reklam, nebo kdo čtenářům do budoucna pomůže s konzumací bezplatného zpravodajského obsahu? To a mnohem více zjistíte v novém díle podcastu KYBcast, který najdete ve všech podcastových aplikacích (Spotify) a v sekci podcasty na YouTube kanále Národního pedagogického institutu ČR.
